Jak starověcí lidé uchovávali potraviny, když neměli ledničku?

Lednička je známý spotřebič poměrně dlouho. A má ho každá domácnost. Ale jak tenkrát lidé uchovávali potraviny, když ledničku neměli?

Magazín Live Science píše, že lidé museli vymyslet postupy, které zpomalovaly růst mikroorganismů, které mohly způsobovat nemoci z potravin nebo vést k jejich hnilobě. Takže přišly na konzervační postupy – solení, sušení, uzení, nakládání a kvašení, které se mimochodem používají dodnes. Když pomineme tyto metody, jak starověcí lidé skladovali zbytky jídla?

Lov mamutů

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Jednoho podzimního rána roku 2015 učinili dva farmáři v Michiganu nečekaný objev – pánevní kost z mamuta. Po několika telefonátech a vykopávkách objevil výzkumný tým další paleontologické a archeologické důkazy, které vnesly do celé scény více jasnosti.

Před více než 11 000 lety se Severní Amerikou potulovala stáda mamutů. Pro lovce-sběrače by ulovení zvířete velikosti slona afrického bylo jako výhra v loterii. Někteří domorodci proto zbytky mamutů ukládali do rybníků, aby je uchovali pro pozdější použití.

„Rybník nabízí místo, kam se dají schovat části mršiny,“ řekl pro Daniel Fisher, profesor a kurátor Paleontologického muzea Michiganské univerzity. „Jaká je alternativa, když se v krajině pohybují další predátoři a mrchožrouti, kteří si rádi pochutnají na jídle?“

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Mrtvola byla záměrně umístěna do jednoho z mnoha malých mělkých rybníčků, které jsou v postglaciální krajině horního Středozápadu. Za konzervaci masa však nemohla zrovna voda, ale z velké části tvrdá práce bakterií, laktobacilů, které ve vodě žijí. Laktobacily produkují kyselinu mléčnou, vedlejší chemický produkt anaerobního dýchání. Bakterie kolonizují maso a kyselina mléčná konzervuje svalovou hmotu.

Máslo a džem z bažin

Uchovávání potravin v chladu má smysl, ale ne každý měl na zahradě jezero. Dalším důmyslným způsobem, jak udržet potraviny čerstvé, je jejich zakopávání. Zahrabání chrání potraviny před slunečním zářením, teplem a kyslíkem, které zvyšují rychlost kažení potravin.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zajímavou možností pohřbívání jsou bažiny. Rašeliniště je sladkovodní mokřad s měkkou, houbovitou půdou tvořenou převážně částečně rozloženou rostlinnou hmotou, tzv. rašelinou. Chladné, vysoce kyselé prostředí s nízkým obsahem kyslíku je ideální pro uchování potravin podléhajících zkáze.

V severní Evropě ukládaly starověké civilizace potraviny, včetně másla, do močálu, aby je uchovaly. Archeologové vytáhli z podmáčeného bahna chuchvalce voskovité látky podobné parafínu. Vědci provedli chemické analýzy voskovité látky a identifikovali ji jako mléčný výrobek, který dostal vtipný alternativní název bahenní máslo.

Bažiny poskytovaly prvním zemědělským komunitám možnost uchovat rychle se kazící potraviny, jako jsou mléčné výrobky, po delší dobu. Existují etnografické zmínky o lidech, kteří do močálů zakopávali máslo za účelem jeho uskladnění. Zakopané máslo je jedlé, ale může mít štiplavou příchuť okolní rašeliny.

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026

Zdroj: livescience.com