Jak lékaři prováděli operace před moderní anestezií?
Anestetika jsou dnes již pevnou součástí medicíny a zahrnují celou řadu léků, které se používají nejen k tlumení bolesti, ale také k uvolnění svalů a uvedení pacientů do bezvědomí. Jak ale lékaři prováděli operace předtím, než byla k dispozici? Odpověď, kterou přinesl server Live Science, odhaluje velmi drsnou, bolestivou a občas bizarní historii.
Anestezie, jak ji známe dnes, je relativně nový vynález, ale už staletí předtím jsme hledali způsoby, jak utišit silnou bolest. Již v roce 1100 se objevily zprávy o tom, že lékaři pacientům při přípravě na operaci přikládali houby napuštěné opiem a šťávou z mandragory, aby u nich vyvolali ospalost a otupili následnou bolest. Později se užívala sedativní směs zvaná „dwale“. Tato tinktura se vyráběla z opojného odvaru kančí žluči, opia, šťávy z mandragory, bolehlavu a octa.
Tyto metody však nefungovaly stoprocentně, navíc byly i velmi nebezpečné; bolehlav může být smrtelný, opium a laudanum jsou návykové. Proto bylo nejrozumnější provádět invazivní zákroky co možná nejrychleji a nejpřesněji. To nicméně omezovalo chirurgy jen na méně složité operace, například ty stomatologické. Dnes běžné zákroky, jako je císařský řez nebo amputace končetin, byly vysoce rizikové a zdaleka ne tak časté.
Postupem času se objevily i některé neobvyklé metody. Jednou z nich byla komprese – technika, při níž se vyvíjel tlak na tepny, aby člověk upadl do bezvědomí, nebo na nervy, aby došlo k náhlému znecitlivění končetin. Překvapivě rozšířená byla také hypnóza. Zpochybňování těchto způsobů pak připravilo půdu pro mnohem spolehlivější metody sedace – inhalování plynů.
Do poloviny 19. století se vědci a chirurgové stále více zajímali o klinické využití sladce vonící organické sloučeniny zvané éter, která se vyráběla destilací etanolu s kyselinou sírovou. V roce 1848 pak chirurgové dokázali, že sloučenina zvaná chloroform, dokáže úspěšně tlumit bolest při porodu a dalších operacích. Získali tím více času na operaci a mohli ji tedy provádět pečlivěji.
Ani jeden z těchto dvou plynů se dnes již v chirurgii nepoužívá, ale oba nakonec položily základy pro vývoj bezpečnějších a účinnějších léků, které z anestezie udělaly to, čím je dnes.
Zdroj: livescience.com