Existujeme v obří vesmírné bublině a vědci ji konečně zmapovali

Možná si to v každodenním životě neuvědomujeme, ale všichni jsme obklopeni obří „superbublinou“, která byla vyvržena do vesmíru explozí desítek cizích hvězd. Tato struktura, známá jako lokální bublina, se rozprostírá zhruba 1 000 světelných let kolem naší sluneční soustavy a je jednou z nesčetných podobných bublin v naší galaxii, které vznikají při zániku supernov, jak píše server Vice.

Vesmírné superbubliny zůstávaly po desetiletí poměrně záhadné, ale nedávné pokroky v astronomii konečně odhalily klíčové detaily o jejich vývoji a struktuře. Během několika posledních let vědci zmapovali geometrii místní bubliny ve třech rozměrech a prokázali, že její povrch je aktivním místem zrodu hvězd, které při expanzi do vesmíru zachycují plyn a prach.

Nyní tým vědců doplnil obraz místní bubliny o další vrstvu – zmapoval magnetické pole této struktury, o němž se předpokládá, že hraje významnou roli při vzniku hvězd. Astronomové pod vedením Thea O’Neilla představili „vůbec první 3D mapu magnetického pole nad superbublinou“. Magnetická pole mimo naši sluneční soustavu se v modelech určují velmi obtížně, protože je nelze snadno zmapovat ve 3D jako pole uvnitř sluneční soustavy.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Novou mapu je proto třeba považovat za počáteční náčrt, který bude v budoucnu vylepšen pozorováním a výzkumnými metodami. O’Neill a jeho kolegové sestavili tuto bezprecedentní mapu na základě pozorování dvou vesmírných misí Evropské kosmické agentury: mise Gaia, která v současnosti vytváří nejpodrobnější mapu Mléčné dráhy, a Planck, která se do roku 2013 zaměřovala na nejstarší světlo ve vesmíru.

Obě mise pozorovaly rozložení prachu v naší galaxii a tým použil tento soubor dat ke studiu struktury a mechaniky místní bubliny. Protože prachové částice jsou zapleteny do magnetických polí, hledali vědci specifické vzory ve světle dopadajícím na prach, které by mohly odhalit rozměry a orientaci základních magnetických sil bubliny.

„Nyní, když máme tuto mapu, můžeme získat mnoho skvělých vědeckých poznatků,“ řekl O’Neill. „Protože hvězdy jsou v hvězdokupách, není to tak, že by Slunce bylo výjimečné a nacházelo se v místní bublině jen proto, že jsme měli štěstí. Víme, že mezihvězdné prostředí je plné takových bublin, a dokonce i v blízkosti naší lokální bubliny jich je opravdu hodně.“

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Dalším krokem bude prozkoumat, kde se místní bublina nachází v blízkosti jiných bublin. Vědci chtějí najít odpověď na otázku, co se stane, když se tyto bubliny vzájemně ovlivní, a jaký vliv to bude mít na vznik a dlouhodobý vývoj galaktických struktur.

Zdroj: redakce, vice.com

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026