Čína vyslala do vesmíru nejmladší posádku. Astronautům je v průměru 38 let. Čínský pokrok ve vesmíru
Když v roce 2003 letěl do vesmíru první čínský astronaut Jang Li-wej, byl to okamžik, který se zapsal do dějin a ohlásil nástup jeho země jako nastupující vesmírné velmoci. Po dvou desetiletích se Čína stala významnou kosmickou velmocí, což odráží její rostoucí ekonomický, politický a vojenský vzestup na Zemi. Nyní má na oběžné dráze vlastní stálou základnu a pravidelně vysílá posádky, které tam žijí a pracují. Naposled do vesmíru Čína posádku s průměrným věkem 38 let.
Ve čtvrtek odstartovali tři čínští astronauti v kosmické lodi Šen-čou-17 z Jiuquan Satellite Launch Center hluboko v poušti Gobi a zamířili na šestiměsíční pobyt na vesmírnou stanici Tiangong. Mezi jejich úkoly na palubě patří oprava solárních panelů, které byly poškozeny vesmírným odpadem – mimochodem je to poprvé, kdy čínští astronauti budou provádět opravy mimo stanici. Jedná se o šestou čínskou pilotovanou misi na její vesmírnou stanici od roku 2021.
Tiangong, čínsky „nebeský palác“, byl dokončen koncem loňského roku je jednou ze dvou vesmírných stanic, které se v současnosti nacházejí na oběžné dráze. S životností 15 let by se mohl stát jedinou stanicí, která zůstane, až Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) ukončí činnost. Čína již oznámila, že v příštích letech plánuje rozšířit Tiangong a ke stávajícím třem modulům přidat další tři, aby mohlo v zahraničí pobývat více astronautů najednou. V současné době může pojmout maximálně tři astronauty, zatímco na ISS jich je sedm.
Tiangong se stal symbolem čínských ambicí a schopností ve vesmíru poté, co byli čínští astronauti na více než dvě desetiletí vyloučeni z ISS, na níž spolupracují USA, Rusko, Evropa, Japonsko a Kanada. Od roku 2011 má NASA fakticky zakázáno spolupracovat s Čínou poté, co Kongres přijal Wolfův dodatek kvůli obavám ze špionáže. Toto vyloučení alespoň částečně podnítilo Peking k vybudování vlastní vesmírné stanice. Čína se snažila otevřít svou stanici spolupráci s mezinárodními partnery. A tato nabídka bude o to lákavější, až ISS ukončí svou činnost.
V roce 2019 se Čína stala první zemí, která přistála na odvrácené straně Měsíce. O rok později úspěšně vynesla na oběžnou dráhu svou poslední družici Beidou, čímž připravila půdu pro výzvu americkému globálnímu polohovému systému (GPS). A v roce 2021 se stala jedinou zemí po USA, která vyslala funkční rover na Mars.
Tím však ambice Číny nekončí. Příští rok plánuje přivézt první vzorky, které kdy byly odebrány z odvrácené strany Měsíce. Do konce tohoto desetiletí chce na Měsíc vyslat astronauty a vybudovat mezinárodní lunární výzkumnou stanici.
