Chutná vajíčka velikosti melounu nejspíš zapříčinila vyhynutí obří kachny v Austrálii

Vědci konečně rozlouskli 40 let starou záhadu o 50 000 let staré vaječné skořápce velkého vyhynulého suchozemského ptáka z Austrálie s démonickou přezdívkou „duck of Doom“ (kachna zkázy).

V roce 1981 objevili vědci v Austrálii ohořelé zbytky vajec z několika ohnišť pravěkých lidí, starých asi 50 tisíc let. Některá z vajec patřila vyhynulému emu, ale jiná, mnohem větší, neznámému ptákovi. Nakonec se přišlo na to, že patří obrovským vyhynulým kachnám s názvem Genyornis, také označovaným jako „démonové zkázy“ kvůli jejich obří velikosti.

Genyornis newtoni byl velký pták podobný kachně, vysoký přes 2 metry a vážil asi 240 kilogramů. Tito ptáci snášeli také velká vejce velikosti melounu, vážící 1,6 kg. Ta byla ideálním zdrojem bílkovin pro domorodé Australany, pokud se jim bezpečně podařilo vejce z hnízda ukrást. Podle The Natural History Museum v Londýně panuje názor, že právě pravěcí lidé vyhubili tento druh kachny díky jejím chutným vajíčkům.

Vědci zkoumali fragmenty skořápek, které byly objeveny v 80. letech 20. století na dvou australských nalezištích, za použití techniky sekvenování proteinů.

Když se výzkumníci snaží identifikovat konkrétní živočisný druh, obvykle se dává přednost sekvenování DNA před sekvenováním proteinů. „Proteiny ale vydrží asi 10 krát déle než DNA, což znamená, že ve starším materiálu, ve kterém velká část DNA časem erodovala, může být stále zachován dostatek proteinů,“ řekla Beatrice Demarchi, hlavní autorka studie a archeoložka studující kosti a další organické materiály na univerzitě v Turíně v Itálii.

Vzhledem ke stáří a stavu vaječných skořápek, které byly vařeny na otevřeném plameni, byla většina DNA ve vzorcích vajec příliš degradována na to, aby byla užitečná. Proteiny však byly stále v relativně dobrém stavu. Výzkumníci použili speciální algoritmus k porovnání svých zjištění s genomy více než 350 žijících druhů ptáků a podařilo se jim nalézt ten správný druh.

Podobný výzkum nabízí cenné poznatky o vlivu lidí na přírodu a ukazuje nám, jak naši předkové žili a co jedli, a tím také to, jak mohli přispět k vyhynutí určitých živočišných druhů. 

Zdroj: livescience.com, nhm.ac.uk