Tento obr žije u australského pobřeží. Jedná se o nejrozsáhlejší rostlinu na světě

U pobřeží Austrálie byla objevena nejrozsáhlejší rostlina na světě. Posidonia australis ze Žraločí zátoky je stará nejméně 4500 let a je větší než Washington. Je to podmořská louka, která je domovem tisíců druhů živočichů, píše server NHM.

Rostlina Posidonia australis je geneticky součástí jediného jedince. To znamená, že tento druh australské mořské trávy je největším klonem na světě. Do roku 2010 měla rozlohu 200 km2, ale cyklony a vlny veder ji z velké části vyřadily a dnes má rozlohu 180 km2.

O jedinečnosti Posidonia australis se dlouho spekulovalo, ale teprve nyní byla potvrzena terénním výzkumem. Jane Edgeloeová z Přírodovědného muzea v Londýně, hlavní autorka článku, v němž byl objev oznámen, odebrala vzorky výhonků mořské trávy z celého zálivu, aby určila genetický otisk rostliny. Výsledky byly zveřejněny v časopise Proceedings of the Royal Society B.

Posidonia australis louka sice přežila extrémní výkyvy počasí v posledních letech a začala se zotavovat, ale existují obavy, že by mohla brzy vyhynout. To vše kvůli globálnímu oteplování, které bude mít negativní dopad i na tento ekosystém.

Jak vznikají klony?

V přírodě nejsou klony ničím neobvyklým. Tímto termínem se označují organismy vzniklé vegetativním rozmnožováním, tj. z fragmentů vegetativních částí mateřských rostlin bez účasti generativních orgánů (květů, semen). Být klonem může být pro organismus problematické, protože nemoc, která postihne jednoho jedince, pravděpodobně nakazí všechny.

Dobrým příkladem je banán Gros Michel, který se ve velkém pěstoval asexuálním rozmnožováním a klonoval se více než sto let. V 50. letech 20. století však plantáže zdecimovala nemoc, která přiměla pěstitele přejít na banány Cavendish, které se konzumují dodnes.

Klony jsou považovány za největší organismy na světě – dobrým příkladem je Pando, což je les geneticky identických topolů osik. Dalším podobným příkladem je zde popsaná travní Posidonia oceanica – za svůj evoluční úspěch vděčí tomu, že je to polypoidní organismus.

Ohrožená rostlina

Mořské trávy jsou dobře přizpůsobeny podmínkám v Žraločí zátoce, která je chráněna před vlnami oceánu. To se však může v budoucnu změnit. Od roku 1910. Austrálie se oteplila o 1,4oC, což zvyšuje riziko extrémních povětrnostních jevů. Ty pak představují hrozbu nejen pro suchozemské organismy, ale také pro organismy v oceánech.

Až 36 % mořské trávy v zátoce Shark Bay bylo poškozeno, ačkoli se tento ekosystém stále pozoruhodně dobře zotavuje. To je velmi důležité, protože zde žije mnoho druhů zvířat. Když změna klimatu ovlivní mořskou trávu, ovlivní i další organismy z vyšších trofických úrovní.

Zdroj: nhm.ac.uk, royalsocietypublishing.org