Vědci našli záhadné buňky z doby před 830 miliony let. Co to znamená?

Tým vědců z univerzity v Západní Virginii narazil na záhadné prokaryotické a eukaryotické buňky v krystalech halitu z doby před 830 miliony let. Nálezy pocházejí z Brownovy formace ve střední Austrálii a podrobně je popisuje časopis Geology.

Vědci analyzovali primární inkluze v halitu a odhadli jejich stáří na přibližně 830 milionů let. Minerály byly odebrány z hloubky asi 1,5 km a obsahovaly prokaryotické a eukaryotické buňky – asi 40 % inkluzí obsahovalo alespoň stopové množství mikroorganismů.

Když krystaly halitu rostou ve slaných povrchových vodách, zachycují matečnou vodu v primárních tekutých inkluzích. Kromě toho mohou zachytit veškeré pevné částice, které se nacházely ve vodě v blízkosti krystalu nebo na jeho povrchu. Tyto pevné látky zahrnují malé krystalky minerálů evaporitu nebo organické látky. Předchozí studie halitů z období novověku až permu doložily přítomnost prokaryotických a eukaryotických organismů a organických sloučenin, včetně beta-karotenu.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Studie naznačuje, že mikroorganismy mohou být součástí kapalných inkluzí v halitu, a tak přežívat miliony let. Podobné biosignatury by bylo možné detekovat i v sedimentárních horninách Marsu.

Zdroj: geoscienceworld.org

Čtěte také