Na Marsu byla zaznamenána rekordní zemětřesení. Byla pětkrát větší než ta předchozí

Seismometry sondy InSight zaznamenaly dvě dosud nejsilnější zemětřesení na Rudé planetě. Jejich magnituda byla 4,2 a 4,1, napsal server Science Daily.

Nejen v tomto ohledu byly nově zjištěné otřesy tak neobvyklé. Dalším jejich charakteristickým rysem byla jejich poloha. Zdálo se, že přicházejí ze vzdálené – z pohledu sondy – strany Marsu. Síla otřesů byla tak velká, že se předpokládalo, že jsou asi pětkrát silnější než ty, které byly dříve považovány za rekordní.

Zdá se, že otřesy označené jako S0976a vycházely z Valles Marineris, sítě kaňonů, kde již byly zaznamenány známky potenciální seismické aktivity. Ukázaly to fotografie pořízené z oběžné dráhy, na nichž byly vidět zlomy a sesuvy půdy. Byly to však jen spekulace, nové poznatky dávají vědcům jistotu. Tím spíše, že zemětřesení byla dvě a došlo k nim v průběhu 24 dnů.

24 dní mezi zemětřeseními

Druhé zemětřesení s označením S1000a mělo magnitudu 4,1 a na rozdíl od zemětřesení S0976a se ho nepodařilo lokalizovat. Je však známo, že stejně jako v tomto případě se jev odehrál na odvrácené straně Rudé planety. S1000a se také stala známou jako nejdelší seismická emise zaznamenaná na Marsu, která trvala 94 minut. S1000a i S0976a se vyskytly v oblasti, kde podélné a příčné vlny nemohou přímo dosáhnout seismometru InSight. Je to proto, že jsou zastaveny nebo zakřiveny jádrem. Než se dostanou do seismometru, minimálně jednou se odrazí od povrchu.

Zatímco S0976a byl spojen s nízkofrekvenční energií, což není pro Mars nic neobvyklého, S1000a měl velmi široké frekvenční spektrum. Z tohoto důvodu by měla být důkladnější analýza této druhé události klíčem k pochopení seismické aktivity na Rudé planetě. Proč se obě zemětřesení liší? Zdá se, že S1000a se vyskytuje mnohem blíže povrchu. S0976a se naopak podobá mnoha událostem, které vědci již dříve lokalizovali v rámci zlomů známých jako Cerberus Fossae. Ty mohou být hluboké až 50 kilometrů, takže zemětřesení mohlo mít kořeny i v této oblasti.

Překvapivé podobnosti mezi Zemí a Marsem

Jako by to nestačilo, S1000a má spektrum a trvání, které se nepodobá žádnému jinému dříve pozorovanému jevu. Obě zemětřesení se proto mohou ukázat jako průlomová pro další výzkum věnovaný seismologii Marsu. Rudá planeta se v tomto ohledu zdá být mnohem podobnější Zemi, než se původně myslelo. To poskytuje další vodítko v kontextu poznání, zda zde v minulosti mohl existovat život, který by využil prostředí relativně bohaté na vodu.

Zdroj: Science Daily