10. 3. 2022 12:53

Všechna přistání na Marsu jsou směrovaná pouze na jedno místo. Co je tam tak fascinujícího?

Mars, NASA, rover Curiosity, věda, výzkum

Mars je velmi riskantní místo. Téměř 50 % misí selhalo. Problémem je, že má neuvěřitelně nerovný povrch. Jeho dvě třetiny na jižní polokouli tvoří vysočina, na které se prakticky nedá přistát. Severní polokoule je vhodnější, i když často ne tak zajímavá. Inženýři a vědci se snaží pro přistání najít kompromis.

Na severní nížiny Marsu přistávají prakticky téměř všechny výzkumné rovery. Například čínský rover Zhurong se nachází na planině zvané Utopia Planitia, která je široká asi jako kontinentální Spojené státy. Zhurong je prvním vozítkem na Marsu, které není řízeno vědci NASA.

Podle webu InterestingEngineering je překvapivé, že rover zkoumá terén, který není tak daleko od aktivních roverů NASA, Curiosity a Perseverance. Vzhledem k tomu, že Mars má oproti Zemi zhruba čtvrtinovou plochu povrchu, je vzdálenost čínského roveru k Perseverance asi 1000 km. A rover Curiosity není o moc dál. Geografka Christine M. Rodrigueová, která spolupracovala s NASA na misi Cassini, říká, že důvod, proč jsou tyto sondy relativně blízko, místo aby zkoumaly nejvzdálenější místa planety, spočívá v klasickém střetu při výzkumu vesmíru: inženýři versus vědci.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

„Inženýři mají tendenci extrémně dbát na bezpečnost mise, a proto často trvají na přistání na velmi hladkých místech s nízkým sklonem. Na druhou stranu, vědci zase chtějí prozkoumat často jiná, pro ně zajímavější místa, která už tak bezpečná pro rover nejsou. Je často obtížné zvolit ten správný kompromis, aby byla mise úspěšná po všech stranách,“ říká Christine Rodrigueová.

Foto: Jim Secosky/Wikimedia (Public Domain)

Marťanská geografie je odrazem historie planety. Mars byl po miliardy let „bombardován“ meteority a asteroidy. Jižní dvě třetiny Marsu tvoří vysočina, která je mnohem členitější než nížiny na severu. Jižní vysočina je ale právě velmi zajímavá z hlediska výzkumu Marsu. Byla „bičována“ po miliardy let, dokud se aktivita meteoritů ve Sluneční soustavě asi před 3,7 miliardami let neuklidnila.

Rodrigueová říká, že se vědci stále snaží zjistit, z jakého důvodu se vytvořily severní nížiny. Podle nejnovější teorie obrovský náraz tělesa velikosti Marsu způsobil prakticky oddělení severní části planety. Trosky, které díky tomuto nárazu vznikly, vytvořily prstence a nakonec se spojily v Měsíc. Severní polokoule je prakticky plošina vzniklá po tomto obrovském nárazu.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Na jižní části Marsu, vysočině, prakticky nelze přistát, i když právě ta je pro vědce nejvíce zajímavá. Existuje však kompromis. Hranice mezi jižní vysočinou a severní nížinou je velmi ostrá, je to vlastně útes vysoký od jednoho do tří kilometrů, který se nazývá Velká dichotomie. Místo severně od tohoto úseku je ale vhodné pro přistání a nabízí kompromis pro inženýry a vědce, kteří se obávají o bezpečnost a zároveň chtějí zkoumat fascinující topografii. A zde se také nachází obrovský kráter sopky Olympus Mons.

Sopka Olympus Mons je největší ve Sluneční soustavě. Ční do výšky zhruba 25 km nad ostatní terén, má základnu o průměru 550 km a na vrcholu kráter o průměru 72 km. Rovery Zhurong, Curiosity a Perseverance se nacházejí v její blízkosti.

Při hledání přistání na Marsu, jsou prakticky jen dvě nebo tři vhodná místa, která jsou kompromisem mezi požadavky inženýrů pro bezpečnost mise a průzkumem zajímavého terénu, po kterém prahnou vědci.

Čtěte také