V tichomoří se vytvořila obrovská skvrna. Může mít drtivý dopad na celý svět

Obří nahromadění plastů v Tichém oceánu už dávno není jen zvláštnost pro dokumenty o přírodě. Novější výzkumy naznačují, že dopady sahají mnohem dál, klidně až do atmosféry a tím pádem i ke klimatu celé planety. Vědci začínají mluvit o problému, který jsme ještě nedávno vůbec nebrali v potaz.

Takzvaná Velká tichomořská odpadková skvrna leží mezi Havají a Kalifornií a podle odhadů zabírá víc než 1,6 milionu kilometrů čtverečních. Nejde ale o žádný pevný ostrov jak si lidé často myslí. Spíš o rozptýlenou, ale hustou směs plastů různé velikosti.

Postupně se rozpadají na menší a menší kousky, vznikají tak mikroplasty, tedy částice menší než pět milimetrů. A právě tyhle drobnosti jsou dnes možná větší problém než velké kusy. Nezůstávají totiž jen ve vodě. Vítr, vlny, někdy i běžné proudění vzduchu je dokáže dostat nahoru, do atmosféry. A tam se začíná odehrávat něco, čemu teprve začínáme rozumět.

Čtěte také

Dvě supermoderní stíhačky se srazily během letecké show v USA. Vše zachytila kamera

18. 5. 2026

Plasty už neohrožují jen oceány

Jedna ze studií v Nature Climate Change letos upozornila na efekt, který se dlouho přehlížel. Mikroplasty ve vzduchu totiž reagují se slunečním zářením. Neodrážejí ho tolik jako jiné částice, spíš ho pohlcují. A to znamená jediné, přispívají k oteplování.

Podle analýzy zmiňované Scientific American mají tyto částice takzvaný čistý oteplující efekt. V praxi to znamená, že se chovají trochu podobně jako skleníkové plyny, i když samozřejmě v menším měřítku. Jenže úplně zanedbat to nejde.

Odhady mluví o tom, že vliv mikroplastů může být asi na úrovni jedné šestiny účinku černého uhlíku, tedy sazí ze spalování fosilních paliv. Což není zrovna málo. Najednou to nevypadá jen jako problém odpadků někde uprostřed oceánu, ale jako něco co zasahuje celý klimatický systém.

Čtěte také

V oběhu je podvodný e-mail od Googlu. Informuje o zablokovaném účtu a od originálu ho těžko poznáte

17. 5. 2026

Navíc je tu háček. Většina klimatických modelů s tímhle zatím vůbec nepočítá. Spoluautor studie Drew Shindell upozorňuje, že pořád nemáme dost přesná data. Neví se kolik mikroplastů ve vzduchu skutečně je ani jak jsou rozložené. A bez toho se špatně odhaduje co bude dál.

Jak se plast dostává do vzduchu

Možná překvapí, že zdroje nejsou jen oceány. Velká část vzniká normálně na souši, při běžném fungování.

• otěr pneumatik při jízdě
• praní syntetického oblečení
• rozpad plastových obalů a různých výrobků

Tyhle částice jsou tak malé, že se snadno dostanou do vzduchu a pak putují klidně tisíce kilometrů. V atmosféře se chovají podobně jako aerosoly. Jenže mají trochu jiné vlastnosti, a tím pádem i jiný vliv na teplotu Země, není to úplně stejné jako prach nebo mořská sůl.

Čtěte také

Podívejte, jak se přepravují 90 metrů dlouhé lopatky větrných elektráren po úzkých silnicích, kam se vejde sotva osobák

16. 5. 2026

Dopady, které přesahují hranice oceánů

Velká skvrna v Tichém oceánu tak není žádný izolovaný problém. Funguje spíš jako obrovský zdroj, ze kterého se mikroplasty postupně uvolňují dál. Nezůstávají jen ve vodě, ale dostávají se i do vzduchu a tím pádem prakticky všude.

Dopady jsou vidět v oceánech, kde trpí ryby i další živočichové. Ale tím to nekončí. Jakmile se částice dostanou do atmosféry, začínají ovlivňovat i klima, i když zatím ne úplně přesně víme jak moc.

Pro běžného člověka z toho plyne docela jednoduchá věc. Plast který jednou skončí v přírodě nezmizí. Jen se rozpadne, změní formu a dostane se na místa kde bychom ho nečekali. Vědci čím dál častěji říkají, že nestačí jen uklízet oceány, důležité je hlavně omezit samotnou výrobu plastů.

Čtěte také

Belgie potopila do Severního moře 23 betonových bloků o hmotnosti 22 000 tun, aby vybudovala první energetický ostrov na planetě

16. 5. 2026

Každý výrobek z plastu který použijeme na chvíli, může v prostředí zůstat desítky nebo i stovky let. A jak se ukazuje, jeho dopad může být mnohem širší než jsme si dřív mysleli. Už to není jen odpad, spíš tichý faktor který se zapisuje do klimatické rovnice planety.

Zdroje: scientificamerican.com, cen.acs.org, washingtonpost.com, livescience.com, yale.edu