Švýcarsko vykopává jámu o velikosti osmipodlažního domu, aby v ní umístilo nejvýkonnější baterii na světě
Sledovat v Google Zprávách
V Laufenburgu ve Švýcarsku se chystá stavba, která může zamíchat tím jak Evropa ukládá energii. Pod zemí vzniká obrovský prostor, zhruba jako dvě fotbalová hřiště, a právě tam má být instalována baterie s kapacitou přes dvě gigawatthodiny. Smysl je docela prostý, uložit elektřinu ve chvíli kdy o ni nikdo nestojí.
Energetika se poslední roky mění docela rychle. Obnovitelné zdroje rostou, jenže mají jeden problém, kolísají. Slunce někdy svítí až moc jindy vůbec, vítr si taky fouká jak chce. Proto se víc řeší ukládání energie, bez toho to prostě nejde. Tenhle projekt jde docela na hranu toho co dnes technologie dovolí.
Dělníci v Laufenburgu hloubí prostor desítky metrů pod zemí. Velikost odpovídá asi osmipatrovému domu, není to náhoda. Tak velký objem je potřeba, protože použitá technologie funguje jinak než klasické baterie co známe z mobilů nebo aut.
Jak funguje redoxní průtočná baterie
Základem je takzvaná redoxní průtočná baterie. Neukládá energii do pevných článků, ale do kapaliny. Konkrétně jde o dvě nádrže s elektrolytem, což je vodivý roztok s ionty.
Kapaliny pak proudí přes centrální jednotku kde si ionty vyměňují místo přes speciální membránu. Při tom se energie buď ukládá nebo uvolňuje. Zní to složitě ale princip je docela přímočarý. Výkon a kapacita se dají škálovat odděleně, takže větší nádrže znamenají víc uložené energie, to je celé.
Proč je projekt tak výjimečný
Plánovaná kapacita 2,1 gigawatthodiny není zrovna málo. Zařízení by mělo zvládnout zásobovat elektřinou desítky tisíc domácností, a to klidně několik hodin nebo i dní. Výkon kolem 1,2 gigawattu už se blíží velké elektrárně, což je docela rozdíl oproti běžným bateriím které řeší jen krátké výkyvy.
Výhod je víc. Elektrolyt je z velké části voda, takže menší riziko požáru. U lithium iontových baterií se řeší takzvaný tepelný únik, tady tohle prakticky nehrozí. Navíc systém vydrží déle, protože se neopotřebovávají pevné elektrody tak jako jinde.
Nevýhoda? Hlavně prostor. Energetická hustota je nižší, takže to zabírá hodně místa. Proto se jde pod zem, nahoře by to bylo těžko představitelné.
Ekonomika a role Evropy
Náklady se odhadují na miliardy dolarů a dokončení někdy kolem roku 2029. Není to levná záležitost, ale v širším pohledu to smysl dává. Trh s ukládáním energie roste a podle všeho ještě poroste.
Evropa se snaží dohnat náskok Asie a USA, kde zatím dominují lithium iontové systémy. Švýcarsko ale ukazuje jiný směr. Místo krátkodobých řešení míří na delší horizont, tedy stabilitu sítě i když několik dní nic nevyrábí obnovitelné zdroje.
Co to znamená pro běžné spotřebitele
Na první pohled to působí jako něco vzdáleného. Ve skutečnosti se to ale může projevit docela rychle. Stabilnější síť znamená menší výkyvy cen a taky menší šanci na výpadky, což ocení asi každý.
Velká úložiště navíc pomáhají lépe využít solární a větrné elektrárny. Energie vyrobená přes den se neztratí, použije se večer nebo později. To je docela důležitý krok pokud mají obnovitelné zdroje hrát hlavní roli.
Projekt v Laufenburgu budí respekt i určitou opatrnost. Je drahý, technicky složitý a vlastně bez přímé konkurence v Evropě. Když se ale povede, může otevřít dveře dalším podobným stavbám. A pak se teprve ukáže jestli z toho bude nový standard nebo jen zajímavý pokus.
Zdroje: iea.org, bloomberg.com, reuters.com, media24.fr
