Blíží se den, kdy budou všechny supermarkety zavřené. Češi na něj tradičně nejsou připraveni
Každý rok se to opakuje stejně. Stačí, aby se přiblížil 28. říjen, a lidé zapomínají, že většina velkých obchodů bude mít zavřeno. Výsledkem jsou přeplněné supermarkety, nekonečné fronty a košíky plné zásob, jako by měl nastat konec světa.
Přitom jde jen o jeden jediný den.
Den, kdy se zastaví regály i pásy u pokladen
Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky, kdy musejí mít velké prodejny nad 200 m² ze zákona zavřeno. Výjimku mají jen čerpací stanice, lékárny nebo malé obchody s prodejní plochou pod stanovenou hranicí. Pro řetězce jako Kaufland, Albert, Lidl nebo Tesco to znamená kompletní přerušení provozu a pro zákazníky každoroční paniku, že bez mléka a rohlíků svátek nepřežijí.
Každý rok se na sociálních sítích objevují stejné komentáře: „Zase jsem to nestihl, všechno zavřené!“ nebo „Proč to musí být zrovna o víkendu?“. V praxi to znamená, že den předem se obchody mění v přehlídku nervózních lidí, kteří se předhánějí u regálů s pečivem a v pokladních zónách stojí fronty dlouhé desítky metrů.

Zákon hovoří jasně
Povinnost uzavřít prodejny vychází ze zákona č. 223/2016 Sb., který vymezuje přesné dny, kdy se obchodní centra a supermarkety musí uzavřít. Kromě 28. října jde například o 1. ledna, Velikonoční pondělí, 8. května, 24. a 25. prosince nebo 26. prosince.
Menší provozovny tuto povinnost nemají, což v praxi znamená, že malé večerky, trafiky nebo pekárny mohou zůstat otevřené. Není proto výjimkou, že si lidé po obědě vyrazí pro zapomenuté máslo právě tam – ovšem za vyšší cenu a často i s frontou před dveřmi.
Zaměstnanci to vidí jinak
Zatímco část veřejnosti si stěžuje, že nemá kde nakoupit, pro mnohé zaměstnance obchodních řetězců je svátek vítaným odpočinkem. Pracovníci za pokladnami nebo doplňovači zboží často tráví ve směnách i víkendy a sváteční den bez povinné služby vnímají jako vzácnou příležitost být s rodinou.
Na druhou stranu existují i tací, kteří by byli raději, kdyby se mohlo prodávat. „Za práci ve svátek máme nárok na příplatek nejméně 100 % průměrného výdělku, a když si to člověk spočítá, vyplatí se to,“ říkají podle personálních portálů zaměstnanci z prodejen potravin. Mnozí tedy svátek berou jako promarněnou příležitost vydělat si dvojnásobek.
Zaměstnavatelé ale nemají na výběr. Zákon jim nařizuje zavřít, a kdo by ho porušil, riskuje pokutu až 1 milion korun od Státního úřadu inspekce práce.
Nákupní mánie den předem
Scénář se rok co rok opakuje. Už v předvečer svátku se u supermarketů tvoří kolony aut a uvnitř panuje atmosféra těsně před Vánoci. Lidé kupují potraviny „pro jistotu“, i když ví, že obchody zůstanou zavřené jen 24 hodin.
„Každý říjen máme o desítky procent vyšší tržby den před svátkem. Zákazníci dělají velké zásoby, i když je to zbytečné,“ potvrzují zástupci prodejen. Typické položky, které mizí nejrychleji, jsou pečivo, mléko, vejce a maso.
Vtipnou tradicí se stalo i to, že část lidí na svátek ráno zapomene, že je vše zavřené, a vydá se na pravidelný nákup. Na prázdných parkovištích pak otáčejí auta a s povzdechem míří domů.
Obchody by rády otevřely, ale nemohou
Zatímco zákazníci se dělí na dva tábory – jedni chtějí mít klid a druzí by nakupovali i o půlnoci. Obchodníci často připouštějí, že by otevřeli rádi, kdyby to bylo možné. Nejde jen o zisk, ale i o udržení provozní kontinuity a možnost poskytnout zaměstnancům, kteří chtějí pracovat, vyšší výdělek.
„Z ekonomického hlediska je jeden zavřený den ztrátový, zvlášť když jde o víkend. Tržby se pak přelévají na okolní dny, ale náklady zůstávají stejné,“ vysvětlují ekonomové.

Otázka, zda by se měl zákon v budoucnu zmírnit, se objevuje pravidelně. Vláda však zatím změnu neplánuje, protože svátky mají podle legislativy sloužit k odpočinku a připomenutí významných historických událostí.
Historický den s moderními problémy
Připomínka 28. října má pro Českou republiku hlubší význam než jen zavřené obchody. V tento den si stát připomíná vznik samostatného Československa v roce 1918.
Pro mnohé ale svátek ztrácí svůj původní smysl a stává se především dnem, kdy „nejde nakoupit“. Možná i proto se objevují výzvy, aby lidé zkusili brát sváteční dny jinak, například jako čas na procházku, výlet nebo společné vaření doma, a ne jen jako logistický problém.
Zatímco jedni budou 28. října stát před zamčenými dveřmi supermarketu a kroutit hlavou, druzí si doma otevřou láhev vína a užijí si klid. A ti nejchytřejší nakoupí včas a budou bez front, stresu i spěchu.