Hodiny tikají: brzy se rozloučíme s letním časem, ale čeká nás překvapení

Už za pár dní u nás skončí letní čas. Na zimní ale Češi přecházet nebudou. Kdy a o kolik si posuneme ručičky? Čeká vás překvapení, letos je totiž všechno jinak. Kdo čekal, že se bude měnit čas až na konci října, ten se mýlil.

Máte raději zimní, nebo letní čas? To je otázka pro mnoho Čechů naprosto dilematická. Přitom některé národy zimní a letní čas nerozlišují. Ve skutečnosti se dnes už změna času netýká většiny světa. Proč je tomu ale zrovna u nás jinak?

Zrušit, nebo zanechat?

Argumenty ke zrušení časových změn jsou vlastně docela silné, lidé jsou zmatení a nevyspalí. Kromě toho, že mohou přijít pozdě do práce, čelí také riziku, že se snáze dostanou do autonehody. Jenže kdybychom čas neposunuli, pár měsíců v roce bychom doopravdy chodili z práce domů za tmy. Kromě toho, že je díky časovému posunu zima příjemnější a veselejší, mírně ušetříme i za elektriku, protože začneme svítit až o hodinu později. Upřímně, tuto změnu ale na účtu skoro nepoznáte.

Kde všude se posouvá čas

Čas se přesouvá hlavně v Evropě a ve Spojených státech amerických, jinde už moc ne. Pokud tak vycestujete například do Asie, Arábie nebo do Afriky, místní pravděpodobně ani nebudou vědět, o čem mluvíte. Pokud tedy nepůjde o starší ročníky, které možná přesouvání času ještě zažily. V Jižní Koreji se naposledy posouval čas třeba v roce 1988.

Koho to napadlo

Možná vás zajímá, koho vlastně napadlo měnit čas. Poprvé byl letní čas zaveden v roce 1916. První zmínky o zavedení letního času datujeme ale až do roku 1784. První zemí, která na změnu času přešla, pak bylo Švédsko. Naopak třeba Rusko přešlo na letní čas až v roce 1917. Tam to ale měli složitější, později totiž Rusové zavedli ještě jeden letní čas. A například Američané pak změnu odmítali natolik, že musela být později zrušena.

V našich končinách se s letním časem začalo poprvé koketovat kolem roku 1916. U nás byl ale později zaveden speciální čas, protože jsme byli pod nadvládou Německa. Hitler chtěl svoje území odlišit a zavedl proto svou vlastní změnu v čase, která trvala necelých deset měsíců. Po skončení války byl u nás zaveden dokonce i zimní čas, což je výjimka. Běžně dnes totiž nepřecházíme z letního času do zimního, ale do standardního.

V roce 1979 jsme pak zavedli v Československu každoroční letní čas. Právě od té doby už probíhaly změny času pravidelně a podle jasných pravidel. I když… tak jednoduché to nebylo. Nejprve se měnil čas v dubnu, až později se přešlo na poslední březnovou sobotu. A ještě jedna změna, roku 1996 ho Evropská unie posunula tak, že nekončí v září, ale až v říjnu – konkrétně  během posledního říjnového víkendu.

Letos je to dříve?

Mnoho lidí má přitom pocit, že je letos čeká nějaké překvapení. Konec letního času mají spojený s koncem října, ale poslední říjnový víkend letos připadá na 25. a 26. den v měsíci. A tak nás čeká přechod z letního času o pár dní dříve než je možná obvyklé. Nicméně 26. října 2025, tedy v poslední říjnovou neděli tohoto roku si přesuneme hodinové ručičky o hodinu zpět.

Nejde přitom o přechod na zimní čas, ale o návrat ke standardnímu času. Oficiálně totiž nerozlišujeme čas letní a zimní, přestože se tomu tak u nás lidově říká. Noc se prodlouží o hodinu a my se tak déle vyspíme, hezky si odpočineme a do práce nebo do školy dorazíme o hodinu později.

Zakážou letní čas?

Hojně se diskutuje také o tom, zda nebude v Evropské unii časová změna úplně zrušena. Dokonce se tak mělo stát už v roce 2019, ale členské státy se nedokázaly shodnout na jednotném čase, který by vyhovoval všem.