Soused si změnil heslo na Wi-Fi, ale stejně na něj vždycky přijdu. Dělá totiž častou chybu v zabezpečení

Téměř 90 % domácností má doma internet. Využívají ho k běžným potřebám, jako je vyhledávání, streamovací služby, ale také k práci nebo řízení chytrých technologií. Je ale zabezpečení jejich internetu kvalitní a nehrozí jim, že se na ně napojí soused nebo někdo úplně cizí? Podívejme se, jak si doma a na veřejnosti zajistit bezpečí při používání Wi-Fi.

Zjistili jste, že někdo využívá vaše Wi-Fi připojení? A i když jste už několikrát změnili heslo, vždy ho dokáže odhalit. Důvod je prostý – vaše domácí síť není dostatečně zabezpečená.

Základní zabezpečení má formu silného hesla. To je Achillovou patou pro útoky na domácí internet nebo profesní účty v kancelářích. Nejčastěji lidé volí datum narození.

Co je Wi-Fi a jak funguje

Wi-Fi je zkratka pro anglický název Wireless Fidelity. Tato technologie umožňuje bezdrátové připojení k internetu a využívá k tomu rádiové vlny.

Pro každé Wi-Fi spojení s daným zařízením je nutný router, který vysílá síť SSID s určitým pojmenováním. Základem je šifrování WPA2 nebo WPA3. Jakmile router spáruje zařízení se sítí, přidělí mu IP adresu. Předtím je ale často nutné zadat heslo.

Pro Wi-Fi dále existují standardizovaná pásma:

• 2,4 GHz (větší dosah, ale nižší rychlost, pásmo je náchylné na rušení například mikrovlnnou troubou nebo Bluetooth).
• 5 GHz (menší dosah, ale vyšší rychlost, nepodléhá tolik rušení jinými zařízeními).
• 6 GHz (malý dosah, ale velmi rychlý přenos dat, je určeno pro prostředí, kde je husté pokrytí sítí a zařízení, například pro město a kanceláře)

Jak na zabezpečení Wi-Fi

To první, co by každý po nastavení Wi-Fi měl udělat, je změnit přihlašovací údaje. Dále doporučujeme routeru povolit firewall, který zabezpečí vaši domácí síť před jinými sítěmi. Slouží tedy jako taková základní bariéra.

Nutné je také občas aktualizovat firmware, který je pevnou součástí zařízení. Díky aktualizaci opravuje síťové chyby a bezpečnostní protokoly a zvyšuje výkon, což má za následek větší bezpečnost a spolehlivost síťového připojení. Jde o ústřední mozek domácí sítě. Aktualizaci provedete přihlášením do uživatelského rozhraní routeru, případně máte výhodu, pokud router umí aktualizace provádět automaticky. Jestli nejde ani jedno, vyměňte router za novější.

Jedním z dalších kroků je neviditelná síť SSID. To znamená, že ji nemůže vidět kdokoliv, kdo se nachází v jejím okolí. Je to sice méně pohodlné, ale dobré zabezpečení. Jde o skrytí názvu sítě přímo na routeru nebo zabezpečovacím panelu sítě.

V neposlední řadě je možné přesně specifikovat, která zařízení se k síti mohou připojit a která ne. Za zvážení stojí i vytvoření oddělené Wi-Fi sítě pro hosty.

Jak je možné, že se někdo připojí na mou Wi-Fi

Útoky na domácí Wi-Fi síť mají různou intenzitu podle toho, jaký způsob dotyčný k připojení na vaši síť použije. Mezi nejpokročilejší metody patří:

• Evil Twin (zlé dvojče), což je podvodný přístupový bod pro bezdrátovou síť. Na první pohled vypadá legitimně, ale jeho nastavení má za cíl odposlouchávat komunikaci. Připomíná klasický kybernetický podvod zvaný phishing, kdy se útočník vydává za oficiální instituci jako je banka, policie nebo pojišťovna.
• Deauthentication je způsob útoku, kdy jsou všechna zařízení odpojena od původního přístupového bodu a přesměrována na falešný.
• Jiné útoky, jako Krack, využívají slabiny v protokolu WPA2.
• Rizikem je také router, který se infikoval malwarem.

Nejčastější způsob, kdy se k někomu můžete připojit na Wi-Fi, je ovšem mnohem jednodušší. Stačí uhádnout slabé heslo, které má dotyčný majitel sítě nastaveno.

Chybu uživatelé sítí dělají v tom, že používají nejen osobní údaje, jako je datum jejich narození nebo některého z členů domácnosti, ale také nastavují příliš krátká a jednoduchá hesla. Často pak obsahují například jen číslice, v nejhorším případě jdoucí po sobě (12345), nebo svá jména (křestní, příjmení, přezdívky). Ani spojení všech těchto hesel dohromady z něj nedělá silné a bezpečné.

Jak na kvalitní heslo:

• Kombinace číslic, velkých a malých písmen a speciálních znaků.
• Heslo by mělo být dlouhé, ideálně mezi 12 a 20 znaky.
• Nikdy nepoužívejte reálná jména, data narození a oblíbené věci. Heslo by mělo působit naprosto náhodně. Originalitě se meze nekladou.
• Heslo občas změňte.

Zdroje: statistikaamy, porovnejsito.cz, irozhlas