Má stejné příznaky jako obyčejné nachlazení, ale dokáže zabít během pár hodin. Úmrtnost je až 50 %

Lidské tělo se musí po celou dobu své existence vypořádat s celou řadou nemocí. Od těch virových po bakteriální. Asi nejznámější jsou ty, které přerostou v pandemii, jakou byl koronavirus COVID-19 nebo Španělská chřipka. I v současnosti hrozí celá řada epidemií a pandemií. Jedno z nebezpečných onemocnění má vysoké riziko úmrtnosti a sužuje Evropu už několik měsíců. 

Proti velké části onemocnění se dá včas očkovat už u dětí. Díky tomu se předejde nejen onemocnění u jednotlivce, ale také tvorbě epidemie, která může přerůst v pandemii.

Jaké druhy nemocí na světě existují

Projděme si základní třídění nemocí, které nám pomůže se zorientovat v jejich původu, rizicích a možnostech léčby.

• Bakteriální onemocnění: za rozšíření mohou jednobuněčné organismy, z nichž některé vylučují toxiny (tetanus, meningokok). Příznaky jsou obvykle velmi rychlé a bez léčby dochází k závažným zdravotním komplikacím a úmrtím. Patří sem zejména angína, tuberkulóza, černý kašel, salmonelóza. Léčba probíhá formou antibiotik.
• Virová onemocnění: k rozmnožení potřebují buňky svého hostitele a některé z virů zůstávají v organismu po celý život jedince. Patří sem chřipky, spalničky, HIV, ale i hepatitida a plané neštovice. Léčba je založena na symptomatickém způsobu, tedy léčba příznaků, nikoliv příčiny. Důležitá jsou k tomu antivirotika. Jedinou možnou obranou proti nakažení je očkování.
• Plísňová onemocnění: jde o mykózy, které jsou způsobené houbami a kvasinkami. Nejčastěji se jedná o plísně na kůži a nehtech, kandidóza, kryptokoková meningitida. Jako léčba jsou předepsána antimykotika. Objevuje se u lidí s oslabenou imunitou, v případě zdravých lidí jde spíše o povrchové infekce nebo podráždění.
• Parazité: červi, členovci, prvoci, ti všichni mohou způsobit nemoci jako malárie, toxoplazmóza, tasemnice, škrkavky a amébová meningitida. Léčí se antiparazitiky. Parazity najdeme v kontaminované vodě, půdě, ale i potravinách a nejčastěji u přenašečů jako jsou komáři a klíšťata.

U které nemoci v Evropě vám hrozí pravděpodobnost úmrtí

Nemoc, na kterou upozorňujeme, se projevuje jako běžné nachlazení. Její důsledky ale mohou být vážné, protože způsobuje trvalé následky a z 50 % i smrt. Jde o infekci invazivního meningokoka, která je bakteriálního původu. V České republice jím každý rok onemocní několik desítek osob. Například v sousedním Polsku je to několik stovek.

Nejhorší je meningokoková sepse (otrava krve). Jde o extrémně rychlý a agresivní průběh nemoci, kdy se meningokok dostává přímo do krve a v průběhu pár hodin způsobuje několik potíží za sebou. Tím jsou vyřazovány životně důležité orgány z funkce, začne selhávat dýchání, játra, ledviny, srdce. Někdy bývá součástí krvácení do kůže a vnitřní krvácení do nadledvin.

Dalším projevem je zánět mozkových blan. V tomto případě meningokok nemusí být smrtelný, ale způsobí doživotní následky.

Problémem meningokoka je zhoršená diagnostika předtím, než se rozjede kaskáda selhání orgánů. Diagnostika ale musí přijít i tak včas, protože úmrtí se dostavuje už za 24 hodin od chvíle, kdy se objeví první příznaky. Zásadní je tedy přivolání lékařské pomoci. Pacient je okamžitě umístěn na JIP (jednotka intenzivní péče) a jsou mu podávána antibiotika a monitorovány životní funkce. Ani to ale neznamená, že průběh léčby bude bez komplikací nebo nepovede ke smrti.

Právě u meningokoka je velmi důležitá prevence v podobě očkování, zejména u malých dětí, které jsou na onemocnění náchylné.