Připravte se na změnu času. Přijde v neděli a hodinky se posunou dozadu

O změně času se už nějakou dobu hovoří jako o zbytečnosti, která zatěžuje lidský organismus. Proto také probíhají diskuze o tom, který čas nastavit trvale a který zrušit. Jasné prozatím je, že i letos změna času zůstává taková, jak jsme si na ni v rámci možností zvykli. Přijde v neděli a přinese do našich životů opět chaos.

Na změnu času se někteří lidé musí připravit, protože jim způsobuje potíže se spánkem a psychikou. Patříte mezi ně i vy?

Kdy se začal měnit čas a proč

Čas se mění dvakrát ročně z letního na zimní a naopak. Tyto změny se uplatňovaly střídavě už v Rakousko-Uhersku a do roku 1979 nebyly trvalé. Původní čas byl na území dnešní České republiky vždy jen zimní. Dokonce v Česku a Evropské unii bylo střídání času rozdílné až do roku 1996. Původní myšlenkou už začátkem 20. století totiž bylo lepší využití dne k práci a úspora energií (původně petroleje ke svícení), což umožňuje právě letní čas.

V současnosti se s energiemi šetří úplně jinak díky obnovitelným zdrojům a technologickým inovacím. Také nastal lehce odlišný přístup k práci. Tak proč si s časem nepohrát i nyní a nezrušit střídání úplně? Politická vůle ke změně je ovšem malá a navíc se ani společnost zcela jasně neshodne, který čas jí vyhovuje více. Někdo má rád západy slunce v pozdějších večerních hodinách, jiní kvůli tomu nemohou usnout a vadí jim i příliš brzké svítání.

Je tedy otázka, jak se evropská společnost se střídáním času nakonec popasuje. Zatím se ale nic nemění.

Jak změna času působí na tělo

Biorytmus se může se změnou času potýkat několik dní, dokonce až týden. Nejhorší je změna ze zimního času na letní, protože tím den přichází o jednu hodinu. Velké problémy letní čas působí často malým dětem, které mohou odmítat jít spát kvůli dlouho trvajícímu světlu. Negativní důsledky může mít letní čas i pro seniory, kteří pak trpí nekvalitním spánkovým režimem.

Naopak u zimního času si mohou lidé o hodinu přispat. Zimní čas tedy bývá oblíbenější, ale i tato změna může působit potíže. Zatímco jsme si přes léto zvykli na západ slunce mezi devátou a desátou, v zimě najednou nastane mezi osmou a devátou a s postupujícím ročním obdobím se postupně snižuje až ke čtvrté hodině.

Co způsobují změny času:

• Poruchy spánku (následkem jsou potíže s usínáním nebo předčasné probuzení).

• Únava a snížená koncentrace (mozek má v hlavě uložen jiný čas, než jaký nově ukazují hodiny).

• Podrážděnost (narušení biorytmu ovlivňuje tvorbu serotoninu a způsobuje náladovost).

• Zpomalené trávení (žaludek a střeva mají také vlastní biologické hodiny, které se změnou času trpí).

• Snížená imunita (pokud je biorytmus rozhozený dlouhodobě, oslabuje obranyschopnost organismu).

Jak se s letním a zimním časem nejlépe vypořádat? Pracujte v domácnosti se světlem. Vyhněte se jasným obrazovkám a modrému světlu. Pomůže vám to s usínáním. Pokud je to možné, zkuste také posunout dobu usínání a vstávání o několik desítek minut a to ještě před změnou času.

Využívejte zdřímnutí v průběhu dne a to v maximální délce 15 až 30 minut. Rozhodně se vyhněte dlouhému spánku přes den.

Pomáhá i změna jídelníčku s lehkou a vyváženou stravou a dostatkem tekutin. Vyhýbejte se alkoholu, velkému množství kofeinu, slazeným nápojům, rychlým cukrům a těžkému jídlu. V průběhu dne si lehce zacvičte, protože to pomáhá sladit vnitřní hodiny.

Kdy se mění čas na zimní

Oba časy mají pevně stanovenou dobu změny. U letního času je to vždy poslední neděle v březnu (o hodinu napřed z 2:00 na 3:00 hodin) a zimní čas se mění poslední neděli v říjnu (o hodinu zpět ze 3:00 na 2:00 hodin). Letos nás tedy změna na zimní čas čeká 26. října 2025. To je ještě dostatek času, aby se každý na změnu připravil, i když nebude tak drastická jako přechod na letní čas.