Za toto auto si zasloužili Nobelovku. Komunisté české génie zadupali do země

V historii československého automobilového průmyslu byste dlouho hledali legendárnější vozidlo. Zapomeňte na luxusní a technologicky složité modely. Kultem se stalo auto s pouhými třemi koly a koženkou namísto střechy. Na svědomí ho měla dvojice bratrů. I když se ocenění nikdy nedočkali, kdyby se udělovala Nobelova cena za vynalézavost, rozhodně by byli žhavými adepty.

Příběh Velorexu se začal psát už během 2. světové války. Právě tehdy František a Mojmír Stránští poprvé sestrojili motorovou tříkolku OS-KAR, vozidlo z trubkového rámu pokrytého koženkou. Zřejmě si tehdy ani neuvědomovali, jak unikátní jejich vynález je. Žádné další homologované vozidlo s plátěnou karoserií na světě totiž už nevzniklo.

Kára na ose

Bratři z České Třebové původně provozovali dílnu na opravu jízdních kol. První prototyp vozítka na 19palcových kolech sestrojili v roce 1943. Cílem bylo vytvořit dostupný dopravní prostředek, který by byl levnější alternativou k běžným automobilům. Jako inspirace jim posloužily tříkolky Morgan. Původní název OS-KAR byl zkratkou pro „káru na ose“.

V roce 1945 vznikla první série vozidel. Místo zamýšleného plechového potahu Stránští použili koženku, která se později stala charakteristickým znakem Velorexu. Po znárodnění v roce 1950 byla jejich dílna začleněna do Velodružstva Hradec Králové a v roce 1951 se výroba přesunula do Solnice. Zde auto získalo jméno Velorex a bylo nabízeno především jako dopravní prostředek pro invalidy. Velorex se poté rozšířil daleko za hranice Československa.

Výroba tříkolových Velorexů pokračovala až do listopadu 1971, kdy byl vyroben poslední z celkových 15 300 kusů. Následně se vyráběly i čtyřkolové modely, kterých vzniklo 1 380 kusů, ty už ale nedosáhly takové popularity jako jejich tříkoloví předchůdci.

Zajímavosti o Velorexu

• Až do konce druhého tisíciletí stačil k řízení Velorexu řidičský průkaz skupiny A (pro motocykly). V současnosti je potřeba vlastnit řidičský průkaz skupiny A1 (pro motocykly od 16 let).
• Někteří majitelé své Velorexy upravovali a původní koženkový potah nahrazovali laminátovou nebo plechovou karoserií. Jednou z nejznámějších přestaveb je Hoba (název odvozený od jména tvůrce Františka Honca z města Bakov nad Jizerou).
• Kolem Velorexu se vytvořila aktivní komunita nadšenců, kteří pořádají pravidelné srazy. Největším z nich je jarní sraz v Boskovicích, který má dlouholetou tradici. V květnu 2025 se konal jeho 27. ročník. Dalším významným setkáním býval sraz na hradě Lipnice v Lipnici nad Sázavou, jehož poslední desátý ročník se uskutečnil v roce 2009.
• Právě ve Velorexu zahynul starší ze sourozenců František. Při nehodě v lednu 1954 prodělal těžké poranění hlavy, kterému o dva dny později podlehl.

Velorex ve filmu

Velorex se stal také nezapomenutelnou filmovou rekvizitou. V komedii Vrchní, prchni! jej řídil Josef Abrhám. Auto se objevilo dále ve filmu Ať žijí duchové!, v nizozemském snímku Momentky a v britském pořadu Top Gear. V českém televizním prostředí za jeho volant usedla Jiřina Bohdalová ve 3. díle seriálu Dobrá Voda. Vůz si „zahrál“ také po boku Josefa Dvořáka a Zuzany Bydžovské v povídkovém cyklu Hvězdy nad Syslím údolím.

Jedno auto, nespočet přezdívek

Velorex si během let vysloužil řadu přezdívek, které odrážely jeho neobvyklý vzhled a konstrukci. Mezi nejznámější patří „hadraplán“, „hadrák“, „prchající stan“, „splašené trubky“, „montgomerák“, „netopýr“, „husí stehno“ nebo „pytel na mrzáky“.