27. 2. 2024 14:17

Samopal Sten, který použili i českoslovenští výsadkáři při operaci Anthropoid, byl vrcholem jednoduchosti

Sten, trubkovitý samopal s bočním zásobníkem, se zařadil mezi legendy druhé světové války po boku Thompsonů, M1 Garandů a MP40. S více než čtyřmi miliony kusů ve variantách a kopiích představoval vrchol vojenské jednoduchosti. Jeho konstrukce, zahrnující méně než 70 dílů, umožnila výrobu i v malých dílnách.

Význam samopalu přesáhl válku, s použitím po celém světě po desetiletí, čímž si zasloužil místo mezi nejlepšími střelnými zbraněmi. Sten vznikl v době, kdy Británie po evakuaci z Dunkerque naléhavě potřebovala levnou, jednoduše vyráběnou zbraň pro svou armádu a odpor v Evropě. Major Reginald V. Shepherd a Harold J. Turpin, stojící za jeho vývojem, se inspirovali jednoduchostí a efektivitou, odhodláni vyrobit zbraň v rámci omezených zdrojů.

Konstrukční filozofie samopalu Sten spočívala v maximálním využití lisovaných kovových dílů, což zjednodušilo výrobu a snížilo náklady. Navzdory počátečním problémům s poruchovostí, byly tyto nedostatky postupně odstraněny, což umožnilo masovou produkci této zbraně, píše portál MilitaryHistoria.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Sten se vyznačoval ikonickým bočním zásobníkem a byl schopen střílet náboje ráže 9 mm Parabellum s kadencí 550 ran za minutu. Jeho jednoduchost, včetně konstrukce s otevřeným závěrem, však přinášela i určité nevýhody, jako náchylnost k zasekávání a poškození zásobníku při nevhodném používání.

Různé verze Stenu od Mark I do Mark V přinášely inovace a adaptace na specifické potřeby, včetně tlumených verzí či modelů s dřevěnou pažbou a vylepšenými mířidly.

Samopal Sten Mk. II hrál klíčovou roli v atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942, kdy selhání zbraně v rukou Jozefa Gabčíka vyvolalo spekulace o důvodech poruchy. Jednou z možných příčin mohlo být přeplnění zásobníku náboji. Členové výsadku Anthropoid měli omezené zkušenosti se zbraní, píše Vojenský historický ústav.

Čtěte také