2. 10. 2023 5:39

Nová počítačová analýza naznačuje, že hromadné vymírání dinosaurů způsobily sopky, nikoliv asteroid

asteorid, dinosauři, objev, prehistorie, výzkum

Vědci již několik desetiletí intenzivně diskutují o tom, zda vládu dinosaurů před 66 miliony let ukončil náraz asteroidu nebo mohutné sopečné erupce. Tehdy vyhynuly zhruba tři čtvrtiny veškerého života na Zemi, včetně všech neptačích dinosaurů, a období křídy tak dramaticky skončilo.

Vědci nyní přišli na nový způsob, jak identifikovat skutečného zabijáka dinosaurů: Nechali na něm pracovat počítače

Výsledek tohoto výpočetního úsilí naznačuje, že mohutné výrony plynu, které vznikly při erupcích Dekkánských trapů, byly jedinou schopnou příčinou vymírání. Tyto erupce, které trvaly zhruba milion let, vyvrhly obrovské množství plynné lávy na území dnešní západní Indie.

Studie pracovala s využitím důkazů z místa činu. Jádra vyvrtaná do hlubokomořských sedimentů obsahují geologická data, která poukazují na smrtící přívaly plynů do atmosféry, zejména oxidu uhličitého, který otepluje planetu, uvádí portál ScienceNews.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Rozsáhlé ztuhlé lávové proudy, známé jako Dekkánské trapy, pokrývají velkou část dnešní západní Indie. Láva je pozůstatkem mohutné sopečné události před asi 66 miliony let. Nové počítačové analýzy naznačují, že plyny uvolněné během této události stačily na změnu teploty Země a mohly vést k zániku neptačích dinosaurů.

Machines weigh in: Don’t count out volcanoes as dino-killers after all?https://t.co/OK9wEFX2h6
— Science News (@ScienceNews) September 29, 2023

Pokud jde o asteroid, který vytvořil masivní kráter Chicxulub na území dnešního Mexika, ten pravděpodobně nezpůsobil velký nárůst oxidu uhličitého nebo oxidu siřičitého, zjistila analýza.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Mnozí vědci však nejsou přesvědčeni, že tato zjištění poskytují konečnou odpověď na tuto dlouholetou a složitou otázku.

Dopad Chicxulubu totiž vedl k mnoha dalším ničivým účinkům, než jsou emise oxidu uhličitého a oxidu siřičitého zkoumané v této studii,“ říká Clay Tabor, paleoklimatolog z Connecticutské univerzity ve Storrsu.

Mezi ně patří i mohutná mračna sazí a prachu, která se vyvrhla z rozmetaných hornin v důsledku nárazu. Předchozí výzkumy naznačily, že tento prach mohl snížit množství slunečního světla dopadajícího na Zemi až o 20 %, což vyvolalo mrazivou zimu, která rychle zahubila rostliny a zničila životní prostředí.

Čtěte také