Data z čínské mise Chang’e 3 odhalují nové stopy o dávné minulosti Měsíce
Prašný povrch Měsíce zvěčněný na snímcích měsíčních stop astronautů z programu Apollo vznikl v důsledku dopadů asteroidů a drsného prostředí vesmíru, které po miliony let rozkládalo horniny. Podle týmu vědců by starobylá vrstva tohoto materiálu, která byla pokryta periodickými lávovými proudy a nyní je pohřbena pod měsíčním povrchem, mohla poskytnout nový pohled na hlubokou minulost Měsíce, napsal server Scitech Daily.
„Pomocí pečlivého zpracování dat jsme našli nové zajímavé důkazy, že tato pohřbená vrstva, nazývaná paleoregolit, může být mnohem silnější, než se dosud předpokládalo,“ uvedl Tieyuan Zhu, odborný asistent geofyziky. „Tyto vrstvy byly od svého vzniku neporušené a mohly by být důležitými záznamy pro určení rané historie dopadu asteroidů a vulkanické historie Měsíce.“
Vědci identifikovali silnou vrstvu paleoregolitu, zhruba 5 až 9 metrů, vloženou mezi dvě vrstvy lávových hornin, jejichž stáří se odhaduje na 2,3 a 3,6 miliardy let. Zjištění naznačují, že paleoregolit se formoval mnohem rychleji, než se dříve odhadovalo, a to 6,5 metru za miliardu let, uvedli vědci.

Foto: Čínská národní vesmírná agentura
Měsíc zažíval v průběhu své historie sopečnou činnost, při níž se na jeho povrchu usazovaly lávové horniny. V průběhu času se tato hornina opakovanými dopady asteroidů a zvětráváním ve vesmíru rozpadá na prach a půdu, nazývanou regolit, aby byla následně pohřbena dalšími lávovými proudy, uvedli vědci. „Lunární vědci počítají krátery na Měsíci a pomocí počítačových modelů určují rychlost, jakou regolit vzniká,“ řekl Zhu. „Naše zjištění poskytují omezení toho, co se stalo před dvěma až třemi miliardami let. To je zcela unikátní přínos této práce.“
Vědci pozorovali změny v polaritě, jak elektromagnetické impulsy procházely hustou lávovou horninou a paleoregolitem, což týmu umožnilo rozlišit jednotlivé vrstvy.

Foto: NASA
Nové poznatky
„Naše práce skutečně přináší první geofyzikální důkaz, že se tato elektromagnetická permitivita změnila z malé hodnoty pro paleoregolit na velkou hodnotu pro lávové proudy,“ řekl Zhu. „Tuto změnu polarity jsme objevili v datech a vytvořili podrobný geofyzikální obraz podpovrchové vrstvy až do hloubky několika set metrů.“ Podle týmu mohou výsledky naznačovat vyšší meteorickou aktivitu ve sluneční soustavě v tomto období před miliardami let.
Zhu uvedl, že nástroje pro zpracování dat mohou mít využití při interpretaci podobných dat získaných během budoucích misí na Měsíc, Mars nebo jinam do sluneční soustavy. Jeho tým nyní pracuje s technologií strojového učení, aby zjištění dále zdokonalil.
Zdroj: scitechdaily.com
Nejnovější články
- Marian Jurečka: Vláda blokuje továrnu na čipy za 43 miliard korun. Firma musí propustit stovky lidí
- Mladí Češi netouží po práci v korporátu a životě s hypotékou. Cestování a Instagram jim vydělávají statisíce měsíčně
- Muž dostal pokutu od revizora, přestože si správně koupil před vstupem do metra jízdenku přes mobilní telefon
- Prahu čeká komplikovaná uzavírka kvůli stavbě metra. Důležitá silnice bude uzavřena až do června 2027
- Rodič má právo zůstat s dítětem v nemocnici až do jeho 18 let. V některých případech dostane ubytování i stravu zdarma
- Od ledna 2027 si platově přilepší zejména uklízečky a kuchařky. Minimální mzda se v příštích letech přiblíží 30 tisícům korun
- Alza platí za umístění výdejního boxu tisíce korun měsíčně. Pro vlastníky nemovitostí se z toho stává zajímavý přivýdělek
- Lyžařský areál kousek od Prahy tento víkend slavnostně zahajuje lyžařskou sezonu. Těšit se můžete na dlouhé sjezdovky i dostatek sněhu
- Do konce roku můžete získat tisíce korun od zdravotní pojišťovny. Na vyřízení všech dokumentů ale máte už jen pár týdnů
- Mimořádný bonus 2 000 Kč nemine ani ty nejbohatší. Přilepší si i senioři s důchodem nad 60 tisíc