Třetí zuby bez protézy. Japonští vědci našli způsob, jak umožnit jejich růst. Klinické testy by měly začít v roce 2024

Japonský tým vědců vyvinul terapii, která může umožnit růst nových zubů. Vědci před dvěma lety prokázali, že je možné stimulovat prořezávání nových zubů „třetí generace“, po mléčných a stálých zubech, a to inhibicí jednoho z genů. Očekává se, že příští rok budou zahájeny klinické zkoušky terapie na lidech.

V březnu 2021 byl v časopise Science Advances publikován článek vědců z Kjótské univerzity a Univerzity Fukui popisující působení protilátky proti genu USAG-1 (uterine sensitisation associated gene-1), která může stimulovat růst zubů. Studie ukázaly, že protein USAG-1 omezuje růst zubů u myší. Vypnutím genu kódujícího produkci tohoto proteinu začaly myším znovu růst zuby.

V dalším výzkumu vědci vyvinuli neutralizační protilátkovou terapii, která dokázala zablokovat funkci proteinu a stimulovat myši k růstu nových zubů. Pozdější experimenty ukázaly stejný přínos u fretek, které mají zubní vzorec podobnější tomu lidskému.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Studie na zvířatech jsou dobré, zejména v počáteční fázi, ale vědci nyní chtějí zjistit, zda jejich terapie bude fungovat i u lidí. Jak informovaly japonské noviny Mainichi, klinické testy by měly začít v roce 2024.

Způsob, jak obnovit zuby

Rozpadlý chrup může být zdrojem rozpaků nebo nepříjemných pocitů při styku s veřejností. Především však může ztěžovat konzumaci některých potravin, což má následně negativní dopad na schopnost zdravě se stravovat. Například v Česku má již více než 35 % lidí ve věku 65 let a starších pouze osm nebo méně zubů. Naproti tomu o všechny zuby 17 procent seniorů. Proto je třeba studii japonských vědců považovat za tak důležitou. Mohou totiž takovým lidem vrátit zuby do přirozeného stavu a zpříjemnit jim tak život bez použití implantátů nebo protéz.

První vlaštovka na toto téma se objevila již v roce 2021. Tehdy tým vědců z japonské univerzity v Kjótu a Fukui zveřejnil výsledky studie, která ukázala, že jeden protein dokáže omezit tvorbu a růst nových zubů u myší. Naopak po vypnutí genu zodpovědného za produkci tohoto proteinu, pojmenovaného USAG-1, získaly myši přirozenou schopnost obnovovat svůj chrup.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Vědci se rozhodli zaměřit právě na protein USAG-1, protože produkuje dva typy molekul, známé jako BMP (bone morphogenetic protein) a Wnt, které mají důležitou roli při vývoji nových zubů. V další práci vědci vyvinuli lék, který díky obsaženým protilátkám dokáže blokovat nepříznivé účinky USAG-1. I v této oblasti byl zaznamenán úspěch – hlodavcům se začaly vyvíjet nové zuby.

Nové zuby si budou muset počkat

Důležité je, že lék vyvinutý Japonci se ukázal jako účinný i u fretek. Je třeba poznamenat, že jejich zubní profil se více podobá zubnímu profilu člověka a stejně jako my jsou to difyodonti, což znamená, že mají sadu mléčných zubů, které jsou později nahrazeny zuby stálými. Výsledky studií na zvířatech jsou slibné. Dalším krokem je zavedení analogických opatření u lidí. A ta se již plánují. Podle nedávných zpráv v tisku by klinické zkoušky mohly začít již v roce 2024.

Odhaduje se však, že i v případě pozitivních výsledků těchto zkoušek by se léčba stala dostupnou pro obyvatelstvo nejdříve v roce 2030. Samotný mechanismus tvorby nových zubů v důsledku léčby by se podobal mechanismu u dětí, které přišly o mléčné zuby. Vývojáři této metody označují takto navozený proces jako regeneraci zubů třetí generace, po prvních mléčných zubech a později stálých zubech.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zdroj: redakce, science.org, mit.edu