Slon jako držák pro kulomet? Z jeho zad se střílet nedalo

Sloni se uplatnili v mnoha konfliktech a první světová válka nebyla výjimkou. Na fotografii výše vidíte amerického desátníka, který míří samopalem Colt M1895 ze hřbetu cejlonského slona. Důvod, proč to udělal, není znám, protože sloni nikdy nesloužili k podobným účelům a už vůbec ne v americké armádě, jak píše server Historical Firearms.

Snímek byl zřejmě zveřejněn za účelem pobavení nebo vzbuzení zájmu veřejnosti, nikoli jako součást soudních procesů. Někdo v armádě by si rychle uvědomil, že střelba z kulometu několik desítek centimetrů od sloních uší by zvíře pravděpodobně nepotěšila a nereagovalo by klidně.

Kulomet Col M1895 vyvinul John Browning na konci 19. století. Jednalo se o vzduchem chlazenou zbraň na přímý střelný prach, která dokázala vystřelit až 450 ran za minutu. Protože byl chlazený vzduchem a nevyžadoval vodní chlazení, měl oproti svým konkurentům výhodu nižší hmotnosti. Vážil „pouhých“ 17 kilogramů. Dosáhl určitého úspěchu, ale nebyl příliš výjimečný a byl rychle nahrazen.

Sloni se v armádách používají podstatně déle, již od starověku. S příchodem střelného prachu na bojiště v 15. století však rychle vymizely. Dříve byli nasazováni ve středu předsunutých linií, kde buď sloužili jako obrana proti nájezdům nepřátelské jízdy, nebo odtud sami vyráželi proti nepříteli. Jejich velikost a děsivý vzhled často způsobily, že se řady nepřátel rozpadly. Mimo bojiště stěhovali těžké náklady.

Když však přišla éra střelného prachu, ukázalo se, že slony nelze na rozdíl od koní vycvičit tak, aby se nebáli hlasitých výbuchů. Mimo bojiště je však armády používaly až do druhé světové války. Dokázali převážet náklad i na těžko přístupných místech, která byla pro vozidla jednoduše neprůjezdná. Dnes už naštěstí sloužit nemusí.

Zdroj: redakce, historicalfirearms.info