V Česku bude nejhorší zima za tisíc let. Čekají nás mrazy jak na Sibiři
Zima. Pro mnoho z nás slovo evokující představu sněhové pokrývky, mrazivého vzduchu štípajícího v tvářích a dlouhých večerů strávených u krbu s hrnkem horkého čaje. Jsme zvyklí na zimy, které se v posledních letech proměnily spíše v období bláta a deště, s občasným sněhovým popraškem, který se rozpustí dříve, než si ho stihneme pořádně užít.
Vědecká komunita se stále více zabývá možnostmi extrémních klimatických výkyvů, a ačkoliv přesné předpovědi jsou v dlouhodobém horizontu složité, polští meteorologové varují před nejkrutější zimou za posledních tisíc let, s teplotami padajícími k minus třiceti.
Důvodem má být zesláblý Golfský proud
Golfský proud obvykle Evropu chrání před mrazivým severním vzduchem. Viníkem oslabení proudu je podle nich ropná katastrofe v Mexickém zálivu z roku 2010.
Polští experti vycházejí z teorie italského vědce Gianluigiho Zangariho, který spojuje havárii v Mexickém zálivu s narušením Golfského proudu. Pokud by se tato teorie potvrdila, znamenalo by to pro Evropu výrazně chladnější zimy, s delším trváním mrazů a mnohem nižšími teplotami.
Dlouhodobé studie zatím nepotvrdily, že by havárie v Mexickém zálivu měla na proud tak dramatický vliv. Minus třicet stupňů Celsia se v Česku však může objevit, ale spíše jako výkyv, nikoliv jako nový normál. Klasická zima s těmito teplotami by mohla být běžná již do 90 let, tedy do roku 2114.

Poslední tisíciletá zima u nás byla před 95 lety
Zima roku 1929 se vryla do paměti národa jako krutá a neúprosná. Mráz, který se valil ze Sibiře, sevřel Československo v ledovém sevření po dlouhých 62 dní. Od konce prosince 1928 až do začátku března 1929 se rtuť teploměru nevyšplhala nad nulu. Rekordní mráz -42,2 stupňů Celsia naměřený ve Stecherově mlýně u Litvínovic 11. února 1929 dodnes nebyl překonán.
V mnoha dalších oblastech klesaly teploty pod -35 °C, jinde se držely kolem -30 °C. Celá Evropa se ocitla v zajetí mrazivého počasí, zamrzly dokonce i Baltské moře a benátské kanály.
Sibiřský mráz, který způsobil tuto extrémní zimu, potlačil teplejší atlantické proudy a přinesl nebývalý chlad. Tlakové výše nad Ruskem a Běloruskem nasměrovaly mrazivý vzduch na jih a jihovýchod, až do střední a jižní Evropy. Po několika mírnějších zimách tak přišla zima, která neměla obdoby.
Důsledky byly katastrofální. Mnoho vesnic bylo odříznuto od světa kvůli sněhovým závějím a zamrzlým cestám. Kola vozů zamrzala k zemi, takže doprava byla prakticky nemožná. Ve školách se kvůli mrazu neučilo, protože se třídy nedaly vytopit. Lidé se potýkali s mnoha problémy v každodenním životě. V Ostravě zamrzl vodovod, což vedlo k prudkému zdražení vody.
Takto krutá zima si vyžádala oběti
Zemědělci byli zasaženi obzvlášť těžce. Ještě v březnu panovaly kruté mrazy, takže se nedalo sít. Ovocné sady byly zničeny, stromy přemrzly a úroda nebyla. Kvůli zvýšenému topení se častěji vyskytovaly požáry, které se v mrazu hůře hasily. Ve Frýdku například zamrzla voda v hadicích hasičům, kteří se snažili uhasit požár při -41 °C.

Mrazivé počasí si vyžádalo i lidské oběti. Voják v Olomouci zemřel během stráže, dělníci pracující venku trpěli omrzlinami. Jeden muž ve Stropnici u Římova zemřel na podchlazení, když seděl u stolu. Zvířata v lesích hynula, protože neměla co jíst. Některá zvířata se v zoufalství vydávala do vesnic hledat potravu.
Zima roku 1929 se zapsala do historie jako jedna z nejtragičtějších. Předseda Výboru České společnosti pojistných matematiků Jan Šváb ji popsal jako období extrémních mrazů, které si vyžádaly stovky obětí a způsobily rozsáhlé škody. Po zimě následovala větrná smršť a krupobití a na podzim dorazila hospodářská krize, která dále zhoršila situaci.
Zdroj: prazskyden.cz, medium.seznam.cz, idnes.cz