Kvíz české bystrosti: Odpověz na jednoduché otázky do 30 sekund. Zvládnou to jen 3 % nejchytřejších
Říká se, že ten, kdo se ve škole dobře učil a dostal se samými jedničkami na vysokou školu, nemusí být nutně chytřejší než ten, který své vzdělání ukončil „pouze“ s výučním listem. Inteligence má totiž spoustu forem. Někdo je dobrý na počty, někdo na historii a jiný má zase skvělé všeobecné znalosti. V následujícím kvízu si můžete otestovat, jak bystří jste vy. Ale pozor – na odpovědi máte pouze třicet sekund.
Zajímavé a úsměvné je to, že podle některých odborníků je známkou vyšší inteligence lenost. Leniví lidé se totiž prý dokážou zabavit i sami a to jen na dobu, kterou sami uznají za vhodnou. Inteligentní lidé si tak vystačí se svou vlastní představivostí a myšlenkami. Vyplývá to z průzkumu Floridské univerzity. Studie je navíc doplněná o fakt, že bystřejší a inteligentnější lidé jsou v běžném životě sprostější, bývají vzhůru dlouho do noci a často jsou také velmi nepořádní. Na druhou stranu, více přemýšliví jedinci jsou také častěji introverti. Upřednostňují samotu před bujarými večírky a hůře navazují sociální vztahy. I to jim ale pomáhá řešit věci v klidu a samostatně a s tím je spojené bystřejší a hloubavější přemýšlení.
Konečně máte výmluvu, proč si ráno přispat
Jinými slovy – lidé s vysokým IQ často dávají přednost zajímavé duševní činnosti před tou fyzickou. Než ale začnete své okolí přesvědčovat, že nejste líní, nýbrž pouze inteligentní, zajděte k psychologovi a nechte se otestovat. Autoři této studie totiž předem varují, že mnozí nadprůměrně inteligentní jedinci si mohou být své nedostatečné fyzické činnosti dobře vědomi a v důsledku toho se pak např. do cvičení nutí. Výsledky testování by pak mohly vypadat jinak. Další výzkum zveřejněný v časopise Psychology Today uvádí, že vyšší IQ mají i lidé, kteří se nebojí dlouhého spánku, ponocování a pozdního vstávání. Jsou pak údajně v lepší formě řešit složitější úkoly.

Bystrá mysl = lepší paměť
I navzdory věku je možné udržet si bystrou mysl. Pomohou i malé změny. Tím nejlepším řešením může být zdánlivě úsměvná záležitost – luštění křížovek. I lidé v mladém věku luští ve volné čase křížovky, a je to právě proto, aby si tím zlepšovali svou paměť a aby si např. během prázdnin a dovolených stimulovali mozek. „Mozek potřebuje neustále trénovat, aby neochabl,“ radí lidem doktor Aamer Khan z londýnské Harley Street Skin Clinic. Dle jeho slov je už v mladém věku důležité učit se cizím jazykům, naučit se hrát na nějaký nástroj a hlavně hodně a často číst. Právě luštění křížovek je podle Khana skvělým způsobem, jak na stáří předejít depresím a projevům demence.
Na bystřejší mysl skvěle fungují i procházky, a stačí pouze 30 minut denně. Tuto aktivitu lze doplnit i o pět minut meditace v klidném a voňavém prostředí. Pokud je navíc člověk v obklopení pozitivních lidí a rád se směje, studie potvrzuje, že právě tyto situace dokážou v životě skutečné zázraky. „Jak ukazují mnohé studie, skutečný a srdečný smích dokáže eliminovat nahromaděný stres,“ dodávají odborníci.
Vrátíme-li se k luštění křížovek, mohou pro vás být slušným odrazovým můstkem, jak se učit nové věci, a to i v pozdějším věku. Díky křížovkám se dozvíte spoustu nových názvů a pojmenování, které se vám mohou později v životě hodit. Podle odborníků byste se měli těmto aktivitám věnovat denně přibližně od patnácti do třiceti minut. Jestliže nad nimi strávíte hodiny, vaše duševní schopnosti se už víc netrénují, protože mozek je unaven a jeho výkon se snižuje. Křížovky jsou ale rozhodně něco, co vaši bystrou mysl udrží aktivní.
