Kolik vydělávají lidé v různých profesích v Německu a u nás? Ze srovnání vám bude do pláče

Všichni to víme, ale stejně nás to pokaždé zaskočí. Když se podíváte na platy za hranicemi, třeba v Německu, nevěříte vlastním očím.  A zatímco my tu počítáme každou korunu, náš soused ze Saska si za stejnou práci vydělá i trojnásobek. Podívejme se tedy, jak to vypadá v číslech a proč je rozdíl tak propastný.

Elektrikář: Zručnost, která se v Německu zúročí

Začněme u profese, která se drží na špici poptávky – elektrikář. U nás si šikovný řemeslník s letitou praxí přijde v průměru na 40 tisíc korun měsíčně. To nezní zlé, dokud se nepodíváte přes hranice.

V Německu totiž podle dostupných údajů vydělává elektrikář v přepočtu kolem 94 tisíc korun měsíčně. A to se nebavíme o špičkách v oboru, ale o standardním zaměstnanci. Těžko se divit, že řada českých řemeslníků odjíždí pracovat právě tam. Přitom v Česku jich je zoufale málo.

Kuchař: Vaří všude stejně, jen výplata je jiná

Vaří, smaží, pečou… a večer si přijdou na zaslouženou odměnu. Tedy, v Česku je to v průměru něco mezi 25 až 30 tisíci korunami měsíčně. Občas i méně, pokud jde o menší provoz nebo mimo velká města.

V Německu? Tam kuchař bere průměrně přes 70 tisíc korun měsíčně. A zdaleka nejde jen o pětihvězdičkové hotely. Rozdíl je znatelný a opět vede ke známému fenoménu: naši kuchaři mizí na Západ, zatímco doma personál zoufale chybí.

Zdravotní sestry: Stejná péče, rozdílná odměna

Zdravotní sestry to nemají snadné nikde – ale rozdíl je znát. U nás si v průměru přijdou na zhruba 35 tisíc měsíčně, zatímco jejich kolegyně v Německu berou klidně i 95 tisíc. Ne, to není překlep.

A nejde jen o výplatní pásku. Zatímco české sestry se mnohdy točí v kolotoči přesčasů a nočních, ty německé mají – ve většině případů – klidnější pracovní režim, lepší zázemí a víc respektu.

Skladník: Práce, která už dávno není jen „brigáda“

Skladník? U nás běžně 30 tisíc měsíčně, v Německu více než 70 tisíc korun. I tahle „dělnická“ pozice ukazuje, jak rozdílně jsou oceněny stejné dovednosti.

Je to o platech, ale i o přístupu. V Německu je práce ve skladu úplně normální zaměstnání s jistotou a výhodami, o kterých si u nás mnohdy můžete nechat jen zdát. Stabilní zázemí, benefity jako samozřejmost a slušný plat k tomu – žádná nárazová brigáda, ale regulérní profese s respektem.

A co když se podíváme na celková čísla?

Tenhle trend se táhne napříč téměř všemi obory. Průměrná hrubá mzda v Česku je aktuálně kolem 44 tisíc korun. V Německu? Přes 130 tisíc měsíčně.
Ano, v přepočtu. A i když si řeknete, že tam mají dražší máslo a pivo, reálná kupní síla je pořád někde jinde.

Proč je ten rozdíl tak velký? Faktorů je víc – historie, produktivita, síla odborů, jiná daňová politika… Ale taky větší důraz na vzdělávání, lepší pracovní prostředí a chytré investice do technologií. Zkrátka nejen co děláte, ale i jak a kde to děláte, hraje roli. A to se pak promítá do mezd.

Česko zatím v mnoha ohledech zůstává montovnou, často s nízkými maržemi a tlakem na nízké náklady. A právě mzdy jsou tím prvním, kde se šetří.

Je to realita, která není úplně veselá. Češi rozhodně pracovat umí – a poctivě. Jenže když přijde řeč na výplatu, často to skřípe víc než starý výtah v paneláku.
Ať už držíte v ruce šroubovák, vařečku nebo fonendoskop, za tu samou dřinu si v Německu přijdete klidně na dvakrát nebo třikrát víc.

Není to fér, viďte? A přesně v tu chvíli si člověk řekne, že ten rozdíl není jen o číslech, ale i o uznání toho, co denně odvádíte.

Zůstává otázka: změní se to někdy? Snad. Ale do té doby platí, že když si srovnáme mzdy napříč Evropou, občas z toho opravdu trochu zatrne.