Děti měly učitelce vyprávět zážitky z víkendu. Učitelka na nás zavolala sociálku

Čtenářka webu Techsvět, učitelka Pavlína, se s našimi čtenáři podělila o příhodu, kterou zažila ve své třídě. Jednoho dne vyzvala žáky třetí třídy, aby se rozpovídali o svém víkendovém zážitku. Většina dětí hovořila o běžných aktivitách, jako jsou návštěvy prarodičů či sportovní utkání. Když však přišla řada na osmiletého Matěje, jeho vyprávění Pavlínu doslova šokovalo.

Matěj začal líčit příběh plný napětí:​ „V sobotu večer u nás spal kamarád i se svými rodiči, kteří jsou přátelé mé maminky. V noci k nám přijelo černé auto. Vylezli z něj dva muži v černém a naše rodiče unesli. My s kamarádem jsme pak našli tajnou místnost plnou špionážního vybavení a rozhodli jsme se všechny zachránit.“  Pavlína byla znepokojena detaily a dramatickým průběhem vyprávění. Obávala se, že děti byly vystaveny nebezpečným situacím, a proto se rozhodla kontaktovat orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Zásah sociálních pracovníků a objasnění situace

Sociální pracovníci zahájili šetření, během kterého navštívili Matějovu rodinu. Rodiče byli překvapeni a uvedli, že o žádném nočním dobrodružství nevědí. Po důkladném rozhovoru s Matějem vyšlo najevo, že chlapec ve skutečnosti popisoval děj filmu, který o víkendu sledoval se svou rodinou.

Matějovo vyprávění bylo inspirováno filmem The Sleepover z roku 2020. Tento americký akční komediální film režírovaný Trish Sie sleduje příběh sourozenců Clancy a Kevina, kteří zjistí, že jejich matka Margot je bývalá zlodějka v programu na ochranu svědků. Když jsou jejich rodiče uneseni bývalými komplici matky, děti se spolu s přáteli vydávají na nebezpečnou noční misi za jejich záchranou.

Děj filmu „The Sleepover“

Film začíná tím, že Clancy Finchová je pozvána svým idolem Travisem Schultzem na večírek. Její mladší bratr Kevin je mezitím ve škole zesměšněn staršími studenty, kteří ho natočí při tanci na toaletě a video zveřejní online, kde rychle získá miliony zhlédnutí. Rodiče, Margot a Ron, zakazují Clancy účast na večírku, což vede k napjaté atmosféře v rodině. ​

V noci se Clancy a její kamarádka Mim rozhodnou tajně odejít na večírek. Současně jsou Margot a Ron uneseni dvěma ozbrojenými osobami, které odhalí Margotinu minulost jako zlodějky jménem Matilda. Děti, včetně Kevina a jeho přítele Lewise, objeví tuto situaci a rozhodnou se rodiče zachránit.

S využitím nalezených technologií se děti vydávají na dobrodružství plné nebezpečí, včetně útěku před bezpečnostními složkami a infiltrace luxusní gala akce, kde se jejich rodiče pokoušejí ukrást korunu královny Moldany. Během těchto událostí se ukáže, že bývalý snoubenec Margot, Leo, je nyní vůdcem zločinecké organizace a plánuje Margot využít pro své vlastní cíle. ​

Situace plná nedorozumění

Učitelka Pavlína chce poukázat na to, jak sugestivní vyprávění dětí může vést k nedorozuměním, zejména když popisují filmové příběhy jako vlastní zážitky. Učitelé a rodiče by měli být obezřetní při posuzování takových vyprávění a ověřovat fakta před podniknutím vážných kroků. Celý případ upozorňuje na důležitost citlivého přístupu k dětskému vyprávění. Je třeba naslouchat, ptát se doplňujících otázek a vnímat kontext. Současně ale platí, že prevence je na místě. Pokud je učitel přesvědčen, že něco není v pořádku, má povinnost jednat.

Vyprávění osmiletého chlapce, které zneklidnilo učitelku natolik, že kontaktovala sociálku, ve skutečnosti představovalo přirozený projev dětské představivosti. Film The Sleepover poskytl dostatek inspirace k příběhu, který byl líčen tak věrohodně, že mohl být považován za reálný.

Kontext: Dětská fabulace a chápání reality

Podle psychologického výzkumu se děti ve věku kolem 7 až 9 let nacházejí ve fázi kognitivního vývoje, kdy začínají lépe rozlišovat mezi realitou a fikcí, ale jejich schopnost „zarámovat“ příběh z filmu jako něco, co není skutečné, může být stále nedostatečná. Pokud je děj silně emocionálně nabitý, děti si ho často zapamatují jako skutečný zážitek, především pokud u něj zažily silné vzrušení, strach nebo nadšení.

Například psycholožka Jacqueline Woolley z University of Texas popsala, že děti ve věku 5 až 8 let často považují fiktivní postavy nebo události za možné, pokud neobsahují zjevně magické prvky, např. špionážní výbava nebo tajné mise působí věrohodněji než kouzla nebo létající koberce.

Tedy pokud dítě vypráví děj filmu, nemusí nutně vědomě lhát. Může jednoduše používat jazyk, který slyšelo, a považovat děj za něco, co „by se mohlo stát“. V tomto věku je běžné přebírat příběhové struktury a přenášet je do vlastního vyprávění.