Výzkum z Babrahamského institutu ve Velké Británii, představil metodu „časového skoku“ lidských kožních buněk o 30 let zpět, bez ztráty jejich specializované funkce. Práce vědců ve výzkumném programu nazvaném Epigenetics dokázala částečně obnovit funkci starších buněk a zároveň omladit biologický věk. I když je výzkum v rané fázi, mohl by způsobit revoluci v regenerativní medicíně.
Na univerzitě v Berkeley, v Kalifornii (USA) se biolog Rubert Dudley již 25 let let zabývá výzkumem lidské náklonnosti k pití alkoholu. Výsledky vrhají světlo na teorii, že tato lidská náklonnost vznikla již před miliony lety, kdy naši předkové lidoopi a opice zjistili, že vůně alkoholu je vede ke zralému, kvasícímu a výživnému ovoci.
Tým výzkumníků objevil v Ekvádoru, v jižní Americe, dva nově identifikované druhy skleněných žab, které by již mohly být ohroženy. Žáby pocházejí z těžebních lokalit v Andách, poblíž řeky Guayllabamba. Nově popsané druhy jsou skokan mashpi (Hyalinobatrachium mashpi) a tak zvaná „skleněná žába“ (Hyalinobatrachium nons).
Vědcům se poprvé podařilo sekvenovat celý genom nelétavého ptáka Dodo, což znamená, že by jednoho dne mohl být klonován. Téměř jeden metr vysocí ptáci se kdysi toulali po ostrově Mauricius, ale v 17. století byli zcela vyhlazeni.
Vědci ze Salkova institutu ve spolupráci se společností Genentech v USA učinili zásadní průlom v procesu stárnutí. Dokázali bezpečně zvrátit proces stárnutí u myší středního a staršího věku. Dosáhli toho přeprogramováním dospělých buněk do mladistvějšího stavu.
Mezinárodní tým výzkumníků z Dánska, Švýcarska, Francie, Německa, Norska a České republiky se v nové studii zabýval převedením zvuků prasečího chrochtání do emocí. Pomocí více než 7000 zvukových nahrávek prasat vědci navrhli algoritmus, který dokáže dekódovat, jaké emoce prase prožívá.
Přestože se kolem nás objevuje množství důkazů o hromadném vymírání živočichů, ne všichni si to uvědomují. Lidstvo totiž z velké části ignoruje úbytek bezobratlých, tvrdí vědci z Havajské univerzity.