Za záhadným silným gama zářením stojí vzácný vesmírný “pavouk”
Astronomové objevili první příklad binárního systému, v němž hvězda v procesu přeměny na bílého trpaslíka obíhá kolem neutronové hvězdy, která právě dokončila přeměnu na rychle rotující pulsar. Unikátní dvojice je rovněž zdrojem gama záření, které zaznamenali pozemské dalekohledy.
Odkud pochází druhé nejjasnější pozorované gama záření doposud bylo záhadou. Vyřešili ji astronomové z amerického střediska pro pozemní opticko-infračervenou astronomii NOIRLab.
Ukázalo se oním záhadným zdrojem je rychle rotující neutronová hvězda označovaná jako milisekundový pulsar, která obíhá kolem hvězdy v procesu přeměny na bílého trpaslíka s extrémně nízkou hmotností.
Tyto typy binárních systémů astronomové označují jako „pavouky“, protože pulsar má tendenci „požírat“ vnější části průvodní hvězdy, která se mění v bílého trpaslíka. Dvojice se nachází ve vzdálenosti více než 2600 světelných let.
Když hvězda s podobnou hmotností jako Slunce nebo nižší dosáhne konce svého života, dojde jí vodík, který slouží jako palivo pro procesy jaderné fúze v jejím jádře. Na určitou dobu převezme vládu nad hvězdou helium, které ji pohání, způsobuje její zahřívání a podněcuje její expanzi a vývoj v červeného obra o velikosti stovek milionů kilometrů.
Nakonec mohou být vnější vrstvy této nabobtnalé hvězdy vtaženy jejím „společníkem“, jaderná fúze se zastaví a zanechá po sobě bílého trpaslíka o velikosti Země s teplotou přesahujících 100 000 °C.
PULSAR SE ROZTÁČÍ POŽÍRÁNÍM SOUSEDNÍ HVĚZDY
Astronomové uvedli, že zmíněný bílý trpaslík ještě nedokončil svůj vývoj. Zatím je podle nich „nafouklý“ a jeho poloměr je asi pětkrát větší než u běžných bílých trpaslíků s podobnou hmotností. Nicméně bude se nadále ochlazovat a smršťovat a zhruba za dvě miliardy let bude vypadat stejně jako mnoho bílých trpaslíků s extrémně nízkou hmotností, které již známe.
Milisekundové pulsary se každou sekundu stokrát otočí. Roztáčí jej právě „požírání“ hmoty ze sousední hvězdy, která se v tomto případě stane bílým trpaslíkem. Většina milisekundových pulsarů vyzařuje záření gama a rentgenové záření. Často se vítr pulsaru, což je proud nabitých částic vycházejících z rotující neutronové hvězdy, srazí s materiálem emitovaným z jeho hvězdného společníka.
Podle astronomů objev dvojice hvězd unikátním pohledem na konec tohoto rotačního procesu. Všechny ostatní objevené dvojhvězdy s bílým trpaslíkem a pulsarem jsou již dávno za fází roztočení.
Zdroj: NOIRLab.edu