Skenování Stonehenge zásadně změnilo chápání této starověké památky. Přinášíme podrobnosti

V okolí Stonehenge byly objeveny tisíce pravěkých jam, což podle archeologů „radikálně mění” jejich představu o starověké krajině, píše Ian Randall na webu Express.

Výzkumníci z univerzit v Birminghamu a Gentu identifikovali jámy díky unikátní kombinaci vůbec prvního elektromagnetického indukčního průzkumu oblasti Stonehenge s důkazy z více než 60 vrtů a 20 cílených vykopávek pomocí počítačové analýzy. Největší jáma – široká 396 cm a vyhloubená asi 190 cm do křídového podloží – je pozoruhodná tím, že je nejstarší stopou lidské činnosti, která byla dosud na Salisburské pláni objevena. Podle archeologů pochází tato jáma z doby před více než 10 000 lety, z raného mezolitu neboli střední doby kamenné, kdy Británii po poslední době ledové znovu osídlili lovci a sběrači.

Díky tomuto nálezu je oblast kolem Stonehenge největším známým raně mezolitickým jámovým objektem v celé severozápadní Evropě.

Z tisíců jam, které průzkum odhalil, je více než 400 podle definice týmu „velkých”, tj. s průměrem větším než 8,2 metru.

Šest z těchto velkých jam bylo v průběhu průzkumu vykopáno a bylo zjištěno, že pocházejí z období mezi 8 000 lety př. n. l. (v raném mezolitu) a 1 300 lety př. n. l. (ve střední době bronzové).

Mezolitická jáma podle týmu „vyniká výjimečností” a na základě její velikosti a tvaru se zdá, že byla pravděpodobně vyhloubena jako lovecká past na velkou zvěř, jako jsou tur, jelen a divoké prase.

Archeolog z Gentské univerzity, profesor Philippe De Smedt, řekl: „Geofyzikální průzkum nám umožňuje zviditelnit, co je pohřbeno pod povrchem celých krajin. Mapy, které vytváříme, nabízejí pohled s vysokým rozlišením na podpovrchové změny půdy, které lze zaměřit s nebývalou přesností.”

Zdroj: Express