Dnes patří faraon Tutanchamon k nejznámějším panovníkům z celé egyptské historie, a to přestože vládl dle portálu Science Focus politicky i společensky rozbouřenému Egyptu pouhých devět let. Některé detaily z jeho bouřlivého života však dosud zůstávají zahaleny za oponou času a pod tunami navátého písku, a to se týká i jeho smrti.
Archeologové v Pompejích v úterý oznámili, že na starověké fresce našli vyobrazení předchůdce dnešní pizzy – ovšem bez sýra a rajčat.
V roce 1980 byla na archeologickém nalezišti v Horním Egyptě objevena kostra muže z doby před 30 000 lety. Jedná se o nejstarší lidské ostatky nalezené v Egyptě. Brazilští vědci nyní vytvořili mimořádně realistickou rekonstrukci obličeje tohoto muže, jak píše web The National. To umožňuje nebývalý pohled do pravěkého Egypta a může poskytnout vodítka o vývoji člověka.
Podle nového výzkumu bylo násilí a války v době, kdy se v severozápadní Evropě rozšířilo zemědělství, v mnoha neolitických komunitách běžné.
Byla nalezena pevnost z pátého století, která byla obehnána mohutnou obrannou zdí. To, co bylo kdysi považováno za hradiště z doby železné v severozápadním Španělsku, debutovalo jako raně středověká pevnost postavená v pátém století n. l. Archeologové k jejímu určení použili laserové skenování.
Význam velkolepých jeskynních maleb na nalezištích v Lascaux nebo Altamiře byl dlouho předmětem spekulací. Britský amatérský archeolog se nyní zasloužil o zásadní objev, proč vlastně pravěcí lidé na stropy a stěny jeskyní malovali obrázky zvířat.
Pod středověkým textem se pravděpodobně skrývala mapa s rozložením hvězd. Její datování ukazuje na ještě vzdálenější dobu. Proto se vědci domnívají, že starověký rukopis je dílem řeckého astronoma Hipparcha, který své dílo vytvořil stovky let předtím, než vznikly všechny známé dokumenty plnící podobnou úlohu, jak píše časopis Journal for the History of Astronomy.
Nestává se často, aby se na půdě našly lidské ostatky, ale příběh z anglického Kentu ukazuje, že nic není nemožné. Hlava byla podrobena CT vyšetření, které ukázalo, že je stará nejméně 2000 let, jak píše server The Hans India.
Stáří podzemní vody, která byla nedávno objevena hluboko pod zemí v jednom dole v Jihoafrické republice, se odhaduje na 1,2 miliardy let. Vědci tvrdí, že díky přítomnosti vodíku a helia by se mohlo jednat o vysoce účinný zdroj energie, jak píše server Sci News.
Vědci pomocí laseru identifikovali fragment zemské kůry, který se nachází pod povrchem jihozápadní Austrálie. Stáří nálezu bylo odhadnuto na 3,8 až 4 miliardy let Pro srovnání, naše planeta je stará přibližně 4,6 miliardy let, jak píše server Curtinské univerzity.