Naše civilizace je před zhroucením, varuje NASA

Průmyslová civilizace, kterou jsme vytvořili, se nakonec zhroutí a my sami k tomu povedeme. Historie nás učí, že i ty nejvyspělejší civilizace a největší říše mohou zmizet z povrchu zemského. A může zmizet i to, co máme? Vědci pracující v Goddardově středisku vesmírných letů NASA tvrdí, že se to jednoho dne stane, jak píše server The Guardian.

Každá civilizace se nakonec zhroutí

Jak si můžeme být jisti, že dříve či později skončíme bídně? Protože proces vzestupu a pádu civilizací a říší je cyklus, který se opakuje. Historie zná mnoho případů náhlého zhroucení civilizací, které se zdály být v rozkvětu. Příklady starověkého Říma, Guptovy říše nebo Mezopotámie jsou důkazem toho, že i ty nejvyspělejší civilizace mohou být křehké a neudržitelné.

Vědci analyzovali příčiny těchto kolapsů s ohledem na faktory, jako je populace, klima, voda, zemědělství a energie, a poté se pokusili odpovědět na otázku, co může vést ke konci světa, jak ho známe. Nejdůležitější závěr? Pokud dojde k apokalypse, můžeme si za to sami.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Náš velký apetit nás nakonec zabije

Největší slabinou naší civilizace je nerovnost mezi elitami a masami; elity jsou bohaté země a masy jsou to, čemu říkáme třetí svět. Bohatí jsou stále bohatší a přitom spotřebovávají většinu zdrojů. Chudí pracují za mrzký peníz, aby bohatí měli všechno. Právě tato nerovnováha je předurčena k tomu, aby pro nás skončila špatně.

A jaký vliv mají nové technologie na osud světa? Ne nutně tak pozitivní, jak bychom si přáli. Podle autorů zprávy technologické změny sice mohou zvýšit efektivitu využívání zdrojů, ale zároveň ještě více zvyšují spotřebu. Spotřebiteli jsou samozřejmě elity, chudí nezbohatnou. A když elity mají příliš mnoho a chudí trpí hladem, vede to nakonec k revoluci a konci světa, jak ho známe. Takových případů bylo v historii mnoho, jak píše server Space.

Otázkou je, zda situace, které se odehrály v malých komunitách, lze jednoduše extrapolovat na celý svět. Jinými slovy, můžeme předpokládat, že chudé země budou reagovat stejně jako chudí lidé. Autoři zprávy si zřejmě myslí, že ano, a jako lék na všechno zlo navrhují vyrovnání ekonomických nerovností. Tedy něco, co je v této fázi prakticky neproveditelné. Znamená to, že nám skutečně hrozí vyhynutí?

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Zdroj: redakce, theguardian.com, space.com