Na Jupiterově měsíci Europa může být voda, ve které by mohl existovat život, tvrdí vědci

Podle vědců, kteří se domnívají, že by tato místa mohla být slibná pro hledání známek života mimo Zemi, se na Jupiterově měsíci Europa mohou běžně vyskytovat podzemní jezírka slané vody, uvádí Ian Sample na webu Guardian.

Důkazy o mělkých jezírkách nedaleko pod zmrzlým povrchem měsíce Jupiteru se objevily, když si vědci všimli, že obří rovnoběžné hřebeny táhnoucí se stovky kilometrů na Europě se nápadně podobají povrchovým rysům objeveným na grónském ledovém příkrovu.

Pokud se rozsáhlé ledové hřebeny, které protínají Europu, vytvořily podobným způsobem jako ty v Grónsku, pak mohou být kapsy podpovrchové vody na tělese všudypřítomné a pomáhat cirkulaci chemických látek nezbytných pro život z ledového krunýře dolů do slaného oceánu, který se skrývá hluboko pod ním.

„Tekutá voda v blízkosti povrchu ledového krunýře je opravdu provokativní a slibné místo, kde si lze představit, že život má šanci,“ řekl Dustin Schroeder, docent geofyziky na Stanfordově univerzitě.

Europa je se svou šířkou 2 000 km o něco menší než pozemský měsíc. Stala se hlavním uchazečem o hledání života jinde, když pozorování pozemních teleskopů a prolétajících kosmických sond našla důkazy o hlubokém oceánu 16 až 24 km pod jejím ledovým povrchem.

Hloubka oceánu na Europě se odhaduje na 64 až 161 km, takže i když je Europa jen o čtvrtinu menší než Země, může obsahovat dvakrát více vody než všechny pozemské oceány dohromady.

Přes všechno, co je o Europě známo, snímky tohoto mrazivého tělesa odhalují dlouholeté záhady. Jednou z nich je přítomnost rozsáhlých dvojitých hřbetů, které pokrývají povrch jako jizvy. Hřebeny mohou dosahovat výšky až 300 metrů a jsou odděleny údolími širokými půl míle.

V Grónsku odtéká voda do podzemních kapes z povrchových jezer, ale vědci předpokládají, že na Europě je tekutá voda vytlačována na povrch z podpovrchového oceánu trhlinami v ledovém plášti.

Zdroj: Guardian