Jak poznat historii Slunce? Stačí se podívat na Měsíc

Naše hvězda od počátku ovlivňovala Zemi i Měsíc, které vznikly o něco později. Po dobu 4,5 miliardy let Slunce vyzařovalo vysokoenergetické částice, které dopadaly a dopadají na povrch objektů, jako je Země, Mars a právě Měsíc.

Eroze způsobená vodou a větrem a pohyby tektonických desek jsou jen některé z faktorů, které přispívají k zániku geologických důkazů všeho druhu. Měsíc je na to mnohem méně náchylný, a proto by se na něj astronomové rádi zaměřili.

Stříbrná zeměkoule není stoprocentně bez aktivity, například v podobě tvorby lávy nebo vnějších vlivů, jako jsou vlivy spojené s dopady kosmických hornin. Ukazuje se však, že přítomnost této lávy může být přímo blahodárná. Díky tomu mohou být části Měsíce uzavřeny ochrannou vrstvou a chráněny před další interakcí se Sluncem, jak uvádí autoři ve své studii.

Měsíc je mnohem méně vystaven erozním faktorům než Země

Stačí se tedy prohrabat vrstvami regolitu a dojít k důkazům z doby před miliony a miliardami let. Nejlepší příležitost k tomu by mohly poskytnout pilotované mise, které se uskuteční v rámci programu Artemis. Mezi aspekty, které by bylo možné tímto způsobem zkoumat, by patřilo, jak dlouho byly vybrané vzorky vystaveny kosmickému záření. Mohly by být také použity k modelování rychlosti produkce kosmického záření na Slunci za poslední miliardu let.

V celé Sluneční soustavě se zdá být Měsíc ideálním kandidátem na časovou kapsli. Vzhledem ke krátké vzdálenosti, která dělí naši přirozenou družici od Země, a skutečnosti, že lidstvo již vstoupilo na její povrch, by tento typ výzkumu měl být na dosah. Stříbrný glóbus vznikl asi před 4,5 miliardami let poté, co do tehdejší Země narazilo těleso o velikosti Marsu. Tato srážka vedla k vyvržení hmoty, která časem vytvořila Měsíc.

Zdroj: arxiv.org