Jak nás ovlivňuje světelné znečištění naší planety?

Světelné znečištění znamená přítomnost přebytečného umělého světla a je důsledkem urbanizace a industrializace. Je to jen jedna z mnoha forem znečištění na Zemi, vedle plastového odpadu, skleníkových plynů a odpadních vod. Jaký má vliv na naše organismy?

Podle webu International Dark-Sky Association, světelné znečištění může mít vážné důsledky pro naše životní prostředí a dokonce i naše zdraví. Pouliční osvětlení, domácí a komerční světla, světlo od aut, bezpečnostní světla, to vše přispívá k vytvoření světelného znečištění zvaného skyglow (osvícená noční obloha nad obydlenými oblastmi).

Světelné znečištění může být ještě zesíleno i jinými typy znečištění ovzduší, jako je třeba kouř a prach. Je to proto, že tyto typy znečištění mohou rozptýlit světlo do všech různých směrů a ještě více rozjasnit oblohu.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Podle webu LiveScience, jedním z bezprostředních účinků, které má světelné znečištění na naše životní prostředí, je zastínění našeho pohledu na noční oblohu, která je bez přítomnosti umělého světla plná nebeských těles, vzdálených galaxií a souhvězdí. Pokud se však díváte nahoru z rozsvíceného města, mnoho z těchto objektů noční oblohy neuvidíte.

Přibližně 99 % lidí žijících v Evropě a Americe žije pod oblohou, která je téměř o 10 % jasnější, než by byla přirozeně. To také znamená, že velká část populace nevyužívá plný potenciál svých očí. 

Sítnice lidského oka může přirozeně upravit své buňky citlivé na světlo, aby se aklimatizovaly na velmi slabé světelné podmínky a umožnily takzvané noční vidění. Kvůli světelnému znečištění noční vidění nepoužívá 37 % lidí žijících v Evropě a Americe. 

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Kromě toho, že nás světelné znečištění připraví o hvězdnou oblohu, existuje mnohem více důsledků nadměrného používání umělého světla, jako je třeba narušení přirozeného cyklu lidského těla. Jde o takzvané cirkadiánní rytmy.

Cirkadiánní rytmy jsou skupinou fyziologických a neurologických změn, ke kterým dochází v těle během 24 hodin. Jsou to vlastně naše „tělesné hodiny“, které souvisí s cyklem spánku a bdění.

Jakmile Slunce zapadne a jsme vystaveni pouze slabému světlu, naše těla přirozeně uvolňují hormon zvaný melatonin. Ten se uvolňuje z epifýzy v mozku a pomáhá zvyšovat únavu a regulovat spánkové cykly, přičemž jeho nejvyšší produkce nastává v časných ranních hodinách.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Bylo zjištěno, že světelné znečištění omezuje produkci melatoninu. To má za následek narušený spánek, ovlivňuje náš imunitní systém a reakce na stres. Podle časopisu Environmental Health Perspectives se také předpokládá, že narušení melatoninu prostřednictvím světelného znečištění souvisí se zvýšeným rizikem rakoviny, té, která souvisí s hormony, jako je rakovina prsu nebo prostaty. 

„Světlo v noci je pravděpodobně jedním z mnoha faktorů, které přispěly k nárůstu rakoviny prsu v posledních několika desetiletích. Zdá se, že je to dost významné a pokud skutečně ano, je to něco, co můžeme ovlivnit,“ říká Les Reinlib, který koordinuje granty související s účinky umělého světla na lidské zdraví. 

Zdroj: darksky.org, livescience.com, ncbi.nlm.nih.gov

Čtěte také

Nástroj, který brzy bude potřebovat každý, v Lidlu tento týden za 79,90 Kč

8. 5. 2026