Čínští vědci vyvinuli nákladově efektivní metodu přeměny uhlí na bílkoviny, jimiž by se dala krmit hospodářská zvířata
Sledovat v Google Zprávách
Čínští vědci vyvinuli nákladově efektivní metodu přeměny uhlí na bílkoviny, která by podle nich mohla krmit hospodářská zvířata mnohem účinněji než přírodní rostliny, a přitom by se na ni spotřeboval jen nepatrný zlomek půdy, píše portál SMPC.
Pastviny pro hospodářská zvířata a zemědělská půda pro výrobu krmiva dohromady zabírají neuvěřitelných 40 milionů kilometrů čtverečních půdy. To je více než čtvrtina veškeré suché plochy Země a téměř 40 % půdy definované jako „obyvatelná“.
To je jeden z důvodů, proč je západní strava s velkým podílem masa pod palbou kritiky jako neudržitelná z hlediska životního prostředí – pěstování rostlin pro krmení zvířat je neefektivní využití půdy, která by jinak mohla být ponechána jako les nebo využita k jiným účelům.
Jedním z řešení je přechod na laboratorně pěstované maso – ale dalším řešením může být začít vyrábět bílkoviny pro krmení hospodářských zvířat jinými metodami. To by bylo přínosem zejména pro Čínu. Podle biotechnologických výzkumníků z Čínské akademie věd (CAS) je tato země v současné době nucena dovážet přibližně 80 % bílkovinných surovin v podobě sóji a podobně – a to je pro ni vážný problém v oblasti potravinové bezpečnosti.
Tým se proto pustil do výzkumu procesů, které by mohly k výrobě bílkovin využívat fosilní paliva, a navázal tak na biotechnologii přeměny ropy na bílkoviny, jejímž průkopníkem byla společnost BP již v 60. letech 20. století.
Postup týmu CAS funguje následovně: nejprve se uhlí zplynováním přemění na metanol – což je technika, kterou lze nyní provádět s téměř nulovými emisemi uhlíku. Tento metanol se pak přivádí do speciálního kmene kvasinek Pichia pastoris, které metanol fermentují a vytvářejí jednobuněčný protein s řadou aminokyselin, vitaminů, anorganických solí, tuků a sacharidů. Výsledný organismus je mnohem bohatší na bílkoviny než rostliny a lze jej použít k částečné náhradě ryb, sóji, masa a odstředěného mléka v řadě krmiv pro zvířata.
Klíčová inovace týmu spočívala ve výběru a genetickém inženýrství kmene kvasinek, díky němuž je schopen lépe snášet toxické účinky metanolu než předchozí kmeny, aby se maximalizovala účinnost konverze a minimalizovalo množství uhlíku ztraceného během procesu.
Výsledek: kvasinky, které přeměňují metanol na bílkoviny s pozoruhodnou výtěžností 92 % maximální teoretické výtěžnosti procesu. To z ní podle týmu činí „nákladově efektivní možnost pro průmyslovou výrobu bílkovin“.
Podle deníku South China Morning Post se výzkumníci již spojili s nezveřejněným výrobním partnerem, aby mohli zahájit demonstrace v průmyslovém měřítku, které již vyprodukovaly „tisíce tun tohoto proteinu v jednom závodě“.
Výzkum je volně přístupný v časopise Biotechnology for Biofuels.
Zdroj: Biotechnology for Biofuels
Nejnovější články
- Nejvyšší silnice Chorvatska: nebezpečný Roadtrip je snem každého milovníka adrenalinu
- Poprvé by podmořský tunel mohl spojit dva kontinenty. Práce mají začít už za rok a cena překročí 150 miliard
- Čína spotřebovává třetinu světové elektřiny. Více než USA, Indie, Rusko a Japonsko dohromady
- Ve Skandinávii shořelo kvůli stejné závadě už nejméně 45 vozů BMW. Problém mají auta v celé evropě
- Na odlehlém ostrově bylo ponecháno pět krav. O 130 let později se tam vědci vrátili a našli celé stádo
- Zub starý 59 000 let nabízí výjimečný pohled na to, jak neandrtálci řešili zdravotní problém
- Nepoužívané mobily neukládejte jen tak do šuplíku. I stará baterie se může vznítit
- Pro cyklisty a turisty jsou Seznam mapy mnohem užitečnější než Google Maps
- Zatímco se svět hádá o větrné a solární energii, Japonsko otevřelo elektrárnu, která nikdy nezastaví provoz
- Německo buduje nejdelší podmořský tunel na světě. Cesta na pevninu potrvá jen 10 minut
