Komu patří plot mezi sousedy a kdy můžete chtít po sousedovi peníze?

Oplocení mezi dvěma pozemky je víc než jen praktická stavba. Odděluje majetky, určuje hranice a zároveň nese symbolickou váhu dobrého soužití. Právě proto bývá jedním z nejčastějších důvodů sousedských nedorozumění, která někdy končí jen výměnou názorů, jindy i vleklým sporem.

Zvlášť napjaté bývají situace, kdy dojde na finance. Kdo má co platit, kdo se má o co starat a jak poznat, komu plot skutečně patří? Rozhoduje nejen to, kde přesně stojí, ale i to, jak se k němu vztahuje zákon nebo co lze prokázat. Významnou roli pak hrají i vztahy mezi sousedy, někdy totiž nestačí ani právo, když chybí dohoda.

Zákon mluví jasně

Český občanský zákoník považuje ploty, zdi nebo jiné podobné překážky mezi dvěma pozemky za tzv. rozhrady. Pokud nelze jednoznačně prokázat, kdo ho postavil, platí, že je společný. To znamená, že patří oběma sousedům napůl, bez ohledu na to, kdo jej kdysi začal stavět. Výjimkou je situace, kdy jeden z vlastníků doloží, že jej financoval a realizoval výhradně on. Tehdy přechází odpovědnost za rozhradu pouze na něj.

Společné rozhrady s sebou přinášejí společné povinnosti. Zákon jasně říká, že pokud není ujednáno nebo doloženo jinak, mají se oba sousedé podílet na údržbě i opravách. To platí jak pro nátěr, tak pro výměnu prken, betonových dílů nebo i kompletní rekonstrukci. Pokud jeden soused opravy provede a druhý odmítá přispět, může požadovat úhradu poloviny nákladů. Pokud není jiná možnost, lze se domáhat náhrady i soudní cestou.

Váš plot, vaše zodpovědnost

Jiná situace nastává, pokud plot nestojí na hranici, ale celý se nachází na pozemku jednoho ze sousedů. V tom případě je výlučným vlastníkem ten, na jehož pozemku stojí, a nese i veškerou odpovědnost za jeho stav, opravy a případné škody. Pokud by tedy například při vichřici část oplocení spadla a poškodila sousedův majetek, odpovídá za škodu právě vlastník oplocení.

Důležité je také to, že vlastník výlučného plotu má právo rozhodovat o jeho vzhledu, barvě nebo materiálu. Druhý soused nemá nárok mluvit do toho, jak vypadá, pokud ovšem jeho podoba neporušuje stavební zákon nebo výrazně nezasahuje do užívání sousedního pozemku. Typickým případem sporu bývá třeba výška nebo průhlednost, která může omezit soukromí nebo přístup světla.

Plot na cizím území může přijít draho

Velmi častý problém nastává, když plot nechtěně (nebo úmyslně) zasahuje na pozemek druhého souseda. Může jít o přesažené betonové sloupky, vybočené linie oplocení nebo i celkově špatné umístění. Pokud soused postavil rozhradu na cizím území bez dohody, jedná se o neoprávněný zásah do vlastnického práva a vlastník má právo požadovat jeho odstranění. Pokud vznikla újma nebo došlo ke znehodnocení části pozemku, je možné požadovat i finanční náhradu.

Takový zásah je právně řešitelný například přes výzvu k odstranění stavby, přes návrh na určení hranice pozemků nebo dokonce žalobu na vyklizení části pozemku. V mnoha případech hraje roli také katastr nemovitostí – pokud tam není skutečný stav zakreslen správně, je nutné provést nové geodetické zaměření.

Zasáhnout může i soud

Zákon pamatuje i na situace, kdy absence kvalitního oplocení ohrožuje sousední pozemek. Pokud například soused chová zvířata, která pravidelně pronikají na cizí zahradu, může druhý vlastník požadovat nápravu. Jestliže se spolu nedohodnou, může soud jednomu ze sousedů uložit povinnost pozemek oplotit a to i bez jeho souhlasu. Podmínkou ale je, že stavba nebrání jiným zákonným právům nebo účelnému využití sousedních pozemků.

Podobně může soud rozhodnout i v případě, kdy je hranice mezi pozemky neznatelná nebo sporná. V takovém případě může na návrh jedné ze stran určit hranici pozemků podle poslední pokojné držby nebo podle „slušného uvážení“, pokud nelze původní stav objektivně zjistit.

Kdy máte právo žádat souseda o peníze

Jednou z nejcitlivějších otázek je financování stavby nebo opravy plotu. Pokud se jedná o společnou rozhradu, měli by se obě strany předem dohodnout a to nejlépe písemně. Ve chvíli, kdy se soused jednostranně rozhodne postavit nový plot a pak požaduje polovinu nákladů, nemá automaticky právo na proplacení. Nárok může vzniknout pouze tehdy, pokud se na výstavbě dohodli, nebo pokud jde o nutnou údržbu, ke které druhý opakovaně odmítal přispět.

Zásadní roli zde hraje komunikace. Pokud se sousedé domluví, že se o náklady podělí, je vhodné sepsat jednoduchou smlouvu nebo dohodu. Předejde se tím nedorozuměním v budoucnu. V opačném případě může vzniknout nepříjemná situace, kdy jeden soused uhradí celou částku a druhý odmítne platit, aniž by porušil zákon.