Děti ve školce říkaly oblíbenou básničku. Učitelka si rodiče zavolala do kabynetu a zle jim vynadala

První slova jsou důležitým a výrazným milníkem dětského života. Pro rodiče jde o úžasný moment, který je většinou naplní pýchou. Různé žvatlání se u dětí projevuje kolem 9. měsíce, skutečná slova se nejčastěji objevují mezi 10 a 18 měsíci. Když děti oslaví 2. narozeniny, většinou už umějí pár slov stabilně vyslovovat. Následně se jejich mysl a mluva začínají prolínat a nastává obrovský pokrok. Začínají tvořit celé věty a zlepšovat si slovní zásobu. Celý proces je samozřejmě vysoce individuální, nicméně předškolní děti už by měly umět mluvit téměř na jedničku.

Pětileté a šestileté děti sice stále chodí do školky, tam se ale už pomalu připravují na přechod do školních lavic. Postupně se seznamují s písmenky a čísly, také se očekává, že budou znát své celé jméno, adresu bydliště či jména rodičů. Také se učí nejrůznější básničky a říkanky – u zápisu do 1. třídy je běžné, že dítě nějakou tu básničku zpaměti umí říct. Před nástupem do školy není obvyklé, aby dítě neumělo správně artikulovat a mluvit. A právě tento velký nedostatek nedávno v mateřské školce objevila jedna paní učitelka. Když děti recitovaly oblíbenou říkanku, všimla si, že téměř šestileté dítě prakticky neumělo vyslovovat žádná složitější slova a chyběla mu podstatná slovní zásoba. O to horší byl fakt, že rodiče to vůbec nezajímalo a problém neřešili.

Začátky jsou individuální

Jednotná hranice určující dobu, kdy by dítě mělo začít plynule mluvit, neexistuje. Některým jde mluvení lépe a některým hůře, což je naprosto normální. Není potřeba, aby se na děti ohledně mluvení zbytečně tlačilo a spěchalo. „Nenechte se rozhodit tím, že Anička už mluví a vaše Barunka ještě ne. Ani to, že Honzík už říká krásné a smysluplné věty a váš Tomášek se ještě často plete, není žádná tragédie,“ vysvětluje web Philips. I výrazné rozdíly u stejně starých dětí nejsou překážkou – každý jedinec potřebuje svůj čas. Časem se vše srovná. Buďte tedy trpěliví. Co ale dělat, pokud už je vaše ratolest na mluvení dostatečně vyspělá, ale se slovy stále bojuje? Není potřeba panikařit, nicméně se nebojte vyhledat odbornou pomoc.

S dítětem trénujte  

Komunikace dítěte s okolím je pro něj přirozenou formou, jak se správně naučit mluvit. Proto je extrémně důležité, abyste si s ním povídali. Neváhejte na něj během dne pravidelně hovořit, zpívat si s ním, číst mu a zkoušet různá říkadla. Můžete s ním také popisovat nejrůznější hračky a předměty. Slova vyslovujte zřetelně a nahlas, zkuste i napodobovat zvuky zvířat. Vývoj řeči můžete těmito kroky pozitivně ovlivnit. Nicméně klíčové je také to, abyste celý proces nepodcenili – pokud vašeho potomka opravdu problém s mluvením trápí, nečekejte, že se vše vyřeší samo. Situaci můžete probrat s vaším dětským lékařem a poté se v případě potřeby obrátit na logopedickou poradnu.

Hlavní je vše začít řešit včas  

Logopedické vady řeči se projevují nejčastěji právě u dětí v předškolním věku. Jedná se především o koktavost, breptavost nebo patlavost. Časté je i to, že děti i v pokročilém věku nezvládají vyslovovat hlásky „r“ a „ř“. Tyto vady se zpravidla řeší jedině návštěvou logopeda. A jestliže děti nenaučíme správně artikulovat a mluvit už v brzkém věku, je možné, že se z toho stane celoživotní problém. Vad řeči se totiž se zvyšujícím se věkem zbavuje mnohem hůř. „Nejdůležitější je sledování vývoje řeči dítěte a při potížích či odchylkách od normy je vhodné odeslat dítě na odborné vyšetření, i když jeho věk je nižší než pět let,“ říká pro server Deník pediatrička Ilona Kejklíčková. Čím dříve si problému všimnete a začnete ho řešit, tím lépe. Některé vady mohou být neurologického či genetického původu, jiné vznikají například psychickou zátěží. Samozřejmě se nejedná o konec světa, ideální ale je, začít problém odstraňovat co nejdříve – tím se totiž zvyšuje šance, že se ho podaří odstranit úplně. A v tom nejlepším případě pak dítě bude nastupovat do školy s náležitě rozvinou řečí a dobrou artikulací.

Odborná diagnóza  

První návštěvy logopedické poradny se bát nemusíte. „Na vstupním logopedickém vyšetření probíhá komplexní logopedická diagnostika, zpravidla se na něm tedy ještě neprovádí logopedická terapie. Je uzpůsobené věku a schopnosti klienta, u dětí je tedy prováděno hravou formou a s využitím nejrůznějších logopedických pomůcek a her,“ popisuje proces web Logopedie srdcem. Po vyšetření následně lékař stanoví diagnózu a sestaví logopedický plán na míru určený přímo pacientovi. Rodiče také většinou dostanou konkrétní tipy a doporučení, jak mluvu s dítětem procvičovat i doma. Výjimkou není ani obdržení naučných materiálů a speciálních pomůcek. Můžete si pořídit i různá naučná leporela, pracovní sešity či knihy, které mohou pomoci vaše dítě správně rozmluvit. Další možností jsou logopedické pohádky a CD.

„Proces úpravy řeči samozřejmě závisí na jednotlivých diagnózách a vadách. Například u patlavosti je nutné vytvořit sluchové vnímání mezi správnou a chybnou hláskou, které dítě vyslovuje. U koktavosti je důležité odstranění strachu a celkové zpomalení řeči, což dá dítěti prostor mluvit více plynule,“ píše server Deník. Správné postupy samozřejmě stanoví logoped, který je s vámi také detailně probere.

Okolí neřešte  

Bojovat s poruchou řeči může být těžké a nepříjemné, zvláště pokud jako rodiče děláte vše, co můžete, abyste dítěti pomohli. Pamatujte, že s pomocí odborníka a domácím tréninkem vadu jistě časem odstraníte. Nenechte se tak rozhodit reakcemi okolí, ačkoliv mohou být velice frustrující. Energii věnujte raději do čtení pohádek, říkání říkanek a trénování správné artikulace. Věřte, že se vaše snaha určitě vyplatí. Své dítě s nikým neporovnávejte – hlavně se mu věnujte a v mluvení ho podporujte.