Děti ve 3. třídě kreslily svá vysněná povolání. Učitelka si v šoku pozvala rodiče do školy
Otázka „Čím chcete být, až vyrostete?“ kdysi vyvolávala nadšené představy o vesmírných misích, záchraně životů nebo řízení popelářského vozu. Děti snily o povoláních, která měla skutečný smysl, budila obdiv nebo alespoň nabízela zábavu. Jenže dnes? Dnes je realita jiná. A když paní učitelka ve třetí třídě zadala dětem zdánlivě nevinný úkol nakreslit své vysněné povolání, dostala odpovědi, které ji natolik vyděsily, že okamžitě svolala třídní schůzku.
Vzpomínáte si, čím jste chtěli být, když vám bylo osm? Možná pilotem, protože letadla byla fascinující. Možná doktorkou, protože jste chtěli pomáhat lidem. Nebo třeba detektivem, protože jste měli rádi napínavé příběhy. Dětská fantazie neznala hranic a i když se jen málokdo z nás nakonec stal popelářem nebo astronautem, ty sny nám daly směr.

Dětské sny kdysi a dnes: Kosmonauti, doktoři a… influenceři
Jenže když učitelka Jana procházela kresby svých svěřenců, rychle si všimla něčeho zvláštního. Kosmonauti? Žádní. Hasiči? Nula. Lékaři? Ani jeden. Místo toho ji ze všech stran pozorovaly obrázky mobilních telefonů, počítačů a log sociálních sítí. „Budu influencer!“ „Chci být youtuber!“ „Budu streamovat hry!“
Děti nakreslily samy sebe s kamerou v ruce, s vidinou obrovských výdělků a dolarů v očích. Kde jsou sny o skutečných povoláních? Kam se poděla dětská představivost? Jana se posadila za učitelský stůl a cítila, jak jí naskakuje husí kůže.
Učitelka okamžitě svolala rodiče. Ti ji ale šokovali ještě víc
Když Jana druhý den dorazila do sborovny a ukázala kolegům výsledky „umělecké soutěže“, čekala, že budou stejně vyděšení jako ona. Ale odpovědi byly vesměs lhostejné. „To je normální, dneska je jiná doba,“ pokrčil rameny učitel angličtiny. „Moje dcera používá TikTok už od pěti let,“ přiznala se další kolegyně.
Jenže pro Janu to normální nebylo. A tak svolala třídní schůzku. Doufala, že rodiče budou stejně zděšení jako ona. Jenže chyba lávky.
Třídní schůzky
Někteří rodiče sice souhlasili, ale ti další spíše pokrčili rameny: „No a co? Hlavně, že budou šťastní.“ Jiní dokonce vypadali spokojeně: „Vždyť influenceři dneska vydělávají víc než doktoři, tak proč by ne?“ Jen pár rodičů se zatvářilo rozpačitě a přiznalo, že je vlastně nikdy nenapadlo se tím zabývat. A tak tam seděla – učitelka, která se snažila dětem vštípit nějaké hodnoty, a pak rodiče, kteří na ni hleděli s výrazem „Nechápu, proč to řešíte“.

Proč už děti nesní o skutečných povoláních
Dříve jsme měli jasné vzory. Chlapci chtěli být jako Neil Armstrong, protože dobyl Měsíc. Holčičky toužily stát se lékařkami, protože viděly obětavé doktorky v nemocnicích. Když jsme se dívali na televizi, obdivovali jsme vědce, vynálezce, odvážné dobrodruhy. Ale dnes děti tráví hodiny a hodiny sledováním lidí, kteří jen natáčí sami sebe, jak zkouší nové kosmetické produkty, hrají hry nebo komentují cizí videa. Dříve chtěli lidé něco dokázat, dnes chtějí jen sledovanost. A děti to kopírují.
„Je důležité uvědomit si, že úspěšní influenceři jsou placeni různými firmami s cílem prodat jejich produkty. Ve svých příspěvcích často hodnotí různé zboží a nepřímo chválí některé výrobky, čímž podporují nový druh reklamy, který může zůstat dětským očím skrytý a neprůhledný. Ti, kteří začínají nebo mají menší okruh fanoušků, dostávají od firem většinou výrobky zdarma, přičemž ti nejúspěšnější vydělávají takové peněžní sumy, o jakých by se většině z nás mohlo jen zdát,” vysvětluje na webu Šance dětem Michaela Slussareff, pedagog Karlovy Univerzity v oboru Studia nových médií. Děti zkrátka vidí svět přes filtry Instagramu a YouTube algoritmů a většina si myslí, že sláva je snadná.
Na křižovatce
Je naprosto přirozené, že se doba mění. A určitě ani není nic špatné na tom, že některé děti chtějí být streamery nebo tvůrci obsahu. Ale je velký rozdíl mezi tím mít sen a mít nereálnou představu o životě. Dnes děti vidí jen to, co je na povrchu – luxusní dovolené influencerů, hromady balíků od sponzorů, zdánlivě snadné peníze. Ale nevidí, že za tím stojí roky práce, neustálý stres, tlak na výkon a obrovská nejistota. Jen málokterý youtuber nebo influencer se udrží déle než pár let. Ale to už na sociálních sítích nevidíme.
Je na rodičích a učitelích, aby dětem vysvětlili, že existují i jiné cesty. Že být lékařem, učitelem, inženýrem nebo třeba elektrikářem není nuda, ale něco, co má skutečnou hodnotu. Je nutné také dodat, že v České republice je zákonem o zpracování osobních údajů stanoveno, že dítě je způsobilé samostatně používat sociální sítě dovršením patnácti let. Před tímto věkem musí souhlas vyjádřit zákonný zástupce dítěte.