Záhada černé smrti. Vědce překvapil nový objev

Když bylo koncem 80. let 19. století z hrobů v severním Kyrgyzstánu exhumováno třicet koster, archeologové netušili, že o téměř 130 let později odhalí nové důkazy o černé smrti.

Černá smrt byla první vlnou 500 let trvající morové pandemie, která se zapsala do dějin jako jedna z nejsmrtonosnějších všech dob. Nemoc způsobená bakterií Yersinia pestis vedla k vymření velké části evropské populace.

Vědci se již léta snaží lépe pochopit původ 500 let trvající pandemie a způsob jejího rozsáhlého šíření. Nejnovější výzkum publikovaný v časopise Nature, který provedli historici z univerzity ve Stirlingu, vrhá nové světlo na původ černé smrti.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Podle vědců měla morová pandemie kořeny ve Střední Asii, což má prokázat studium DNA ostatků exhumovaných ze dvou pohřebišť v dnešním Kyrgyzstánu. Hřbitovy byly objeveny v letech 1885 až 1892 a obsahovaly náhrobky označené informacemi o neznámé nákaze. Načasování místní epidemie se shodovalo s počátkem druhé morové pandemie, černé smrti.

Až po letech se však vědcům podařilo prozkoumat materiál DNA a potvrdit příčinu úmrtí. V zubech tří ze sedmi koster našli stopy DNA bacila moru Y. pestis, což potvrdilo, že záhadná nákaza byla skutečně morem, který se později dostal do Evropy. Díky nápisům na náhrobcích se podařilo potvrdit i nejstarší úmrtí z roku 1338.

Stále není jasná odpověď na otázku, jak se mor dostal do Evropy. Vědci předpokládají, že k šíření bakteriálního kmene vedly obchodní cesty a válečné konflikty, které v té době probíhaly v různých oblastech světa. Vědci však zdůrazňují, že mají před sebou ještě hodně práce, aby vyřešili všechny záhady černé smrti.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Zdroj: nature.com