Žraloci rádi žerou lidi. Mýtus nebo pravda?

Mnohokrát jsme se přesvědčili, že zvířata přitahuje krev, takže ji asi musí být schopna rozpoznat svými smysly, jako jsou zrak, chuť nebo čich. Dokážou ale rozlišit lidskou krev od jiné? Mají tuto schopnost i žraloci? Těmito otázkami se zabývá server Scienceabc.

Mnohé filmy a seriály nám vštípily do paměti, že žraloky lidská krev přitahuje. Zdá se, že tito krvežízniví mořští plavci si nikdy nenechají ujít příležitost sežrat člověka. Alespoň podle Hollywoodu. Stává se to ale i ve skutečnosti? Nebo jde pouze o produkt kreativity filmových tvůrců?

Četnost útoků žraloků na lidi
Mediální pozornost věnovaná útokům žraloků vyvolává dojem, že k nim dochází často, ale četnost útoků žraloků na člověka je mimořádně nízká. Z celosvětového sčítání vyplývá, že útoky žraloků na člověka mají na svědomí asi 10 úmrtí ročně. V letech 2000 až 2009 skončilo celosvětově smrtí jen asi 7 % nevyprovokovaných kousnutí žralokem. To zhruba znamená 4,6 smrtelných kousnutí ročně.

Z pěti set druhů žraloků bylo zjištěno, že většinu útoků mají na svědomí tři žraloci – velký bílý žralok, býčí žralok a žralok tygří. Způsobují více než 60 % všech hlášených žraločích kousnutí a 80 % kousnutí, která mají za následek oběti na životech.

Cítí žraloci lidskou krev?
Na rozdíl od toho, co se ukazuje ve filmech, žraloky lidská krev nijak zvlášť nepřitahuje. Ve skutečnosti to není jen krev, ale jakákoli tělesná tekutina, která může žraloky přitahovat. Jednu kapku krve však nedokážou žraloci na kilometry daleko vyčenichat opravdu nedokážou. Lákadlem pro ně je nejčastěji směs různých faktorů, jako je rozvířená voda, zvuky a třeba i tělní tekutiny.

Žraloci by se popadali za břicho, kdyby věděli, že lidé věří povídačkám o tom, jak je přitahuje na velkou dálku lidská krev. Je pravda, že žraloka může přitahovat krev, ale může to být i krvácející ryba nebo lachtan, a hlavně, pravděpodobnost, že žraloky zaujme lidská krev nebo jakákoli jiná tělní tekutina, je mnohem nižší.

Co by tedy žraloka přitahovalo ke zdroji krve z takové dálky?
Žraloci dokáží rozpoznat pachy a mají silný čich. Odborníci z australské Taronga zoo uvádí, že: „žraloci mohou být přitahováni ke konkrétní osobě, protože tato osoba krvácí, močí do vody nebo prostě proto, že tato osoba vyzařuje silnější tělesný pach nebo silnější elektromagnetické pole“.

Aby je však žralok dokázal detekovat na vzdálenost několika kilometrů, musí být tekutina dostatečně silná, aby ji nezředilo obrovské množství vody kolem. Jedna kapka koncentrace pachu v mírně turbulentní tekoucí vodě se v prostoru jednoho kilometru zředí na míru, jako by vůbec neexistovala.

Experiment bývalého inženýra NASA
Mark Rober, bývalý inženýr NASA a nyní vědecký YouTuber, provedl zajímavou sadu experimentů, aby otestoval, zda žraloci dávají přednost lidské krvi. Na tři surfovací prkna připevnil čerpací zařízení naplněná buď kravskou krví, rybí krví, nebo mořskou vodou a poté je vypustil do oceánu. Čerpací zařízení při pohybu vypouštěla tekutinu do vody. V průběhu hodiny pak s pomocí dronu sledoval počet návštěv žraloků u každého surfovacího prkna.

U surfovacího prkna s mořskou vodou zaznamenali 0 návštěv žraloků, u prkna, z něhož se odčerpávala kravská krev, 8 návštěv žraloků a u surfovacího prkna s rybí krví monumentální počet 134 návštěv. To také přesvědčivě ukazuje, že žraloky více přitahuje rybí krev než lidská.

A co menstruační krev?
Menstruační krev, stejně jako jiné tělesné tekutiny, mohou žraloci detekovat, ale neexistují žádné pozitivní důkazy o tom, že by vedla k útokům žraloků. Kromě toho je pravděpodobnost, že se menstruační krev uvolní ve vodě, nízká, protože tlak vody při plavání nebo potápění dočasně zastaví tok menstruační krve.

Může zvuk přilákat žraloka?
Ukázalo se, že zvuk je pro žraloka hlavním vodítkem, aby se přesunul do určité oblasti. Jakmile však žralok zaregistruje zvuk a začne se pohybovat směrem ke zdroji, spoléhá se poté již více na zrak.

Žraloky přitahují nízkofrekvenční zvuky, zejména v rozmezí 10-50 Hz. Tuto frekvenci vydává i bojující nebo zraněná ryba. Testy dospěly k závěru, že žraloci jsou nejcitlivější na frekvence mezi 40 Hz a 800 Hz. K vyhledání kořisti na vzdálenost 250 metrů a více používají smyslový orgán boční čáry a vnitřní uši.

Jak bylo uvedeno výše, pouze několik druhů žraloků se podílí na útocích na člověka. Žraloci se vyvinuli miliony let předtím, než se objevil člověk. Jejich obvyklou kořistí jsou mořští živočichové, například ryby nebo tuleni. Lidé nejsou součástí běžného jídelníčku žraloků, takže se zdá logické, že na nás nemají vlastně ani velkou chuť.

Pokud jste někdy v oceánu, plavete nebo se potápíte, existuje jen nepatrná pravděpodobnost, že vás napadne žralok a vy zemřete, pokud už ovšem značně nekrvácíte. Dávejte si však pozor na ostatní živočichy!

Zdroj: scienceabc.com