Půjčila si 7 tisíc korun na nový mobilní telefon. Za rok přeplatila o více jak 60 tisíc a pořád nemá splaceno
Mobilní telefon za sedm tisíc korun, na který před výplatou nezbývají peníze. Krátkodobá půjčka může na první pohled vypadat jako jednoduché řešení. Pokud ale dlužník nemá ve chvíli splatnosti dostatek peněz, nastává problém. Původně malý dluh se totiž může kvůli poplatkům a úrokům rychle prodražit.
Koupit si elektroniku na splátky se může zdát jako maličkost, která se zaplatí s příchodem příští výplaty. Navíc lze žádost vyřídit z pohodlí domova přes internet bez návštěvy pobočky. Člověk tak může mít nákup hotový dřív, než si pořádně spočítá výdaje na příští měsíc a promyslí, zda do toho opravdu chce jít. Jenže u některých poskytovatelů půjček už potom není cesty zpět.
Co se může stát? Výplata je na účtu a najednou se porouchá auto nebo přijde jiný náhlý výdaj. A peníze původně určené na vrácení půjčky jsou náhle potřeba jinde. Do splatnosti zbývá několik dnů a dlužná částka na účtu není.

Ještě jeden měsíc
Firma vám ráda vyjde vstříc a nabídne odklad. To funguje tak, že za poplatek počká na vaši splátku do další výplaty, což pro člověka, kterému právě chybí peníze, může být úleva. A tak zaplatí menší částku a doufá, že za měsíc už bude mít dost. Vlastně tak lidé mohou problém odložit pro své budoucí já.
Jenže z další výplaty se znovu platí nájem, jídlo i účty. A k tomu všemu je potřeba ještě vrátit půjčku. Peníze vydané za minulý odklad navíc v rozpočtu chybějí, a tak může snadno přijít žádost o další prodloužení.
Jde jen o příklad, který ale bohužel není něčím neobvyklým. Podobné potíže popisují i dluhoví poradci. David Borges z Člověka v tísni v červnu 2026 upozornil, že lidé využívají malé krátkodobé půjčky opakovaně třeba šest měsíců i déle.
Někdo se snaží podobnou situaci vyřešit další půjčkou u jiné firmy. Zaplatí tedy předchozí dluh, jenže brzy musí vracet i tyto peníze. A pokud byly podmínky znovu nevýhodné, potřebuje často sehnat ještě více peněz než předtím.
Za co vlastně zákazník platí
Poplatek za prodloužení může znamenat jen to, že firma počká. Z půjčené částky se přitom nemusí odečíst vůbec nic. Jednoduše lidé zaplatí za to, že „nestíhají zaplatit“.
Žena si půjčila 7 tisíc korun na nový mobilní telefon a po několika platbách za odklad splátky může stále dlužit původních sedm tisíc. Přesné podmínky záleží na smlouvě. Právě proto je rozdíl mezi splátkou půjčky a platbou za její odložení tak důležitý.
Více než třicet tisíc na úrocích
Už v roce 2018 Člověk v tísni zjistil, že u nejdražších půjček mohl zákazník za půjčených deset tisíc vrátit po půl roce přes čtyřicet tisíc korun. Více než třicet tisíc tedy zaplatil jen na úrocích a dalších poplatcích.
Podobně drahé nabídky se objevují i dnes. Novinky v červnu tohoto roku uvedly, že za dvacet tisíc půjčených na měsíc některé firmy požadovaly zpět přes třicet tisíc. Zákazník tak zaplatil přes deset tisíc navíc, i když půjčku splatil včas.
Podpis neznamená, že je všechno v pořádku
Ani to, že podepíšete smlouvu, ještě neznamená, že firma může požadovat jakékoli úroky. Podle ministerstva financí mohou být ty přemrštěné v rozporu s dobrými mravy, i když na ně zákazník přistoupil.
Jedním z důležitých opatření je stanovení stropů úvěrů, které mají zabránit extrémně drahým půjčkám a omezit tak riziko pádu do dluhové pasti,
uvádí MF ČR k novele zákona o spotřebitelském úvěru z března 2026
S takovým sporem se lze obrátit na finančního arbitra. Řízení je zdarma a není potřeba advokát. Arbitr každou půjčku posoudí zvlášť. To, že je drahá, samo o sobě k úspěchu ve sporu nestačí.
Výplata musí stačit i na běžný život
Před půjčkou je potřeba vědět mimo to, kolik peněz si člověk půjčuje, hlavně to, kolik jich bude nutné vrátit a kdy. Ani na to datum by se nemělo zapomínat, protože při jeho nedodržení mohou naskákat vysoké úroky. Vedle úroku je užitečné porovnat také RPSN, tedy údaj, který zahrnuje i povinné poplatky. Zajímat se vyplatí pro jistotu rovnou i o cenu odkladu.
Důležité je si také předem prokalkulovat, zda příští výplata bude dostatečně vysoká, aby pokryla nejen splátku dluhu, ale i nájemné, potraviny a jiné běžné výdaje.
Například na Facebooku existuje skupina s názvem: „Spotřebitelské úvěry, půjčky, lichva, dluhy, splátky“, kde si lidé navzájem půjčují peníze. Uživatelka s anonymním profilem napsala 30. července příspěvek o tom, že potřebuje akutně pomoci s běžnými výdaji:
„Prosím o pomoc, vyskytla jsem se v tíživé situaci a potřebovala bych půjčit 25000. Je to naléhavě, potřebuji nutné zaplatit bydlení a zbytek zaplatit nějaké věci.“
Lidem, kteří už splácení nezvládají, může pomoci Člověk v tísni, který nabízí bezplatné dluhové poradenství. Na schůzi se s sebou hodí vzít smlouvy, zprávy od firem a přehled plateb. Poradce pomůže zjistit, kolik ještě zbývá zaplatit a co se dá dělat dál. Určitě se nevyplatí takovému člověku lhát právě o výši výplaty a všech výdajů. Poradce totiž nechce nikoho soudit, naopak chce pomoci, aby lidé nenaletěli podvodům.
Půjčili jste si někdy peníze takovým způsobem, že jste nakonec mnohem více přeplatili?
Zdroje: seznamzpravy.cz 1, seznamzpravy.cz 2, ekonomickydenik.cz