Robot zmizel na několik měsíců pod ledem Antarktidy. To, co objevil vědci nedokázali vysvětlit
Sledovat v Google Zprávách
Autonomní podmořský robot se ponořil pod antarktický led a už se zpátky neozval. Než ale zmizel úplně, stihl poslat data, která trochu nabourávají dosavadní představy o tom, jak vlastně tají ledovce.
Šest metrů dlouhý stroj jménem Ran pracoval v jedné z nejhůř dostupných oblastí na planetě, pod ledovou platformou Dotson v západní části Antarktidy. Je to místo kam se člověk prakticky nedostane a běžná navigace tam nefunguje jak by měla. Robot proto jel podle předem daných tras a rozhodoval se sám.
Už při dřívějších misích projel desítky kilometrů pod ledem a vytvořil mapy prostoru, který nikdo předtím neviděl. Právě tyhle záznamy teď budí rozruch. Naznačují totiž, že tání ledu není tak přímočaré, jak se dlouho myslelo.
Neznámé tvary pod ledem překvapily vědce
Během průzkumu narazil na struktury, které současné modely moc neumí vysvětlit. Vědci mluví o útvarech podobných kapkám, někde skoro ploché oblasti jinde zas zvláštní erozní vzory.
Vznikají působením teplejší mořské vody, která se dostává pod led. Eroze v tomhle případě znamená postupné narušování ledové vrstvy prouděním vody. Dřív se mělo za to, že to probíhá víceméně rovnoměrně, ale nová data ukazují že to tak úplně není.
Rozdílné tání může změnit odhady růstu oceánů
Ukazuje se že různé části ledové platformy tají dost odlišně. Západní oblast je víc vystavená teplejší a živější vodě z oceánu, takže se rozpadá rychleji. Východní část naopak zůstává docela stabilní, mimo jiné díky určité izolaci.
Tenhle rozdíl není jen detail. Má přímý dopad na odhady budoucího zvyšování hladiny moří. Jestli se některé části rozpadají rychleji než modely čekaly, pak mohou být dnešní prognózy trochu podstřelené.
Celý projekt kolem Ranu se snaží pochopit, jak se teplo z oceánu vlastně dostává pod led a co tam přesně dělá. Je to jeden z klíčových faktorů, který ovlivní budoucnost pobřeží po celém světě i když to tak na první pohled nevypadá.
Zmizení robota zůstává záhadou
Když se robot v roce 2024 vydal na další misi, spojení se přerušilo krátce po začátku ponoru. Od té doby se ho nepodařilo najít. Ve hře je víc možností od technické chyby, přes uvíznutí pod ledem až po nějakou překážku kterou nikdo nečekal.
Technologie naráží na limity extrémního prostředí
Podmínky pod antarktickým ledem patří mezi nejtvrdší na Zemi. Vysoký tlak, mráz a nulová viditelnost dohromady tvoří prostředí, které prověří i moderní techniku. Autonomní roboty jako Ran fungují bez přímého řízení a musí reagovat v reálném čase.
Autonomní systém znamená, že zařízení zvládne reagovat na okolí bez zásahu člověka. U Ranu šlo o navigaci, vyhýbání se překážkám i sběr dat. Ani to ale nezaručí, že se vrátí zpět.
Ztráta robota je sice citelná, vědci ale říkají že data která stihl odeslat mají velkou hodnotu. Díky nim mohou upravit modely tání a líp odhadnout co se bude dít dál.
Další mise se už chystají. Nové stroje by měly vydržet víc a fungovat déle, i když jistota není nikdy. Pokud se podaří navázat na to co Ran začal, může výzkum pod ledem změnit naše chápání klimatických procesů. A třeba jednou objasní i to, co se s ním vlastně stalo.
Zdroje: gizmodo.com, nature.com, bbc.com, nasa.gov
