V zimě na hory nepotřebujete nutně 4×4. Obyčejnou Fabií často vyjedete zasněžené kopce lépe
Sledovat v Google Zprávách
Na sněhu nemusí mít vždy navrch auta s pohonem všech kol. Lehký vůz s předním náhonem, kvalitními zimními pneumatikami a jemným zacházením s plynem dokáže v mnoha případech vyjet do kopce jistěji než těžké SUV. Klíčem je technika jízdy, rozložení váhy a správná výbava.
Mnoho řidičů věří, že bez 4×4 se na hory nedá vyjet. Praxe i testy ale ukazují, že přední náhon má na sněhu řadu výhod. Motor leží nad hnací nápravou, takže přední kola mají přirozeně lepší přilnavost. Na zledovatělém povrchu to znamená, že auto se snáze rozjede i v místech, kde zadokolka prokluzuje.
Problém nastává ve chvíli, kdy se řidič snaží přidat příliš plynu. Váha se přesune dozadu a předek začne ztrácet kontakt s vozovkou. Jemná práce s plynem a nízké otáčky jsou proto základem úspěchu. I ADAC doporučuje rozjíždět se na druhý stupeň, aby byl na kola přenášen menší točivý moment.
Velkou roli hrají také pneumatiky. Zimní pneu s označením 3PMSF (horské logo se sněhovou vločkou) mají směs a lamely uzpůsobené tak, aby se zakusovaly do sněhu jako drobné háčky. Uježděný sníh tak vytváří „mikrozáběr“. ÚAMK navíc potvrzuje, že užší zimní rozměr bývá v horách účinnější než široká sportovní pneumatika.
Co rozhoduje víc než pohon všech kol
Při jízdě do kopce často nerozhoduje typ pohonu, ale kvalita pneumatik, rozložení hmotnosti a schopnost řidiče udržet plynulost. V kopci je největší chybou zastavit a zkusit se znovu rozjet. Hnací kola se protočí, sníh pod nimi zledovatí a auto ztratí šanci na záběr.
Podle BESIPu i britské AA je lepší před kopcem nechat pár metrů odstup, aby bylo možné držet rychlost bez nutnosti zastavit. U manuálu pomůže rozjezd na dvojku, u automatu přepnutí do režimu „Winter“. Otáčky by měly být spíš nižší, auto pak táhne plynule a nehrabe.
Elektronické systémy jako ASR nebo ESP mají smysl ponechat zapnuté. Pomáhají hlídat prokluz a udržet směr. Výjimkou je situace, kdy se vůz rozjíždí z hlubokého sněhu a systém okamžitě ubírá výkon. V takovém případě je možné trakci krátce vypnout, rozjet se a poté ji hned znovu aktivovat.
Správné obutí a tlak
Zimní období podle českého zákona trvá od 1. listopadu do 31. března. Zimní pneumatiky musí mít minimálně 4 mm vzorku, jinak hrozí ztráta přilnavosti a zákonný postih. Celoroční gumy zůstávají kompromisem – Policie ČR připomíná, že v horách se zimním pneumatikám výkonem nevyrovnají.
Někteří řidiči zkoušejí snižovat tlak v pneumatikách, aby se zvětšila styčná plocha. ADAC však varuje, že podhuštění snižuje přilnavost a může zhoršit ovladatelnost. Nejlepším řešením je držet tlak podle štítku ve voze.
Pomocníci do kufru a povinná výbava
Zimní výjezdy na hory mohou překvapit prudkou změnou počasí. Vyplatí se mít v autě lopatku, pytlík písku nebo steliva, tažný popruh, rukavice a čelovku. Tyto drobnosti často rozhodnou o tom, jestli se podaří vyjet z ledové louže nebo kopce.
V určitých úsecích na horách platí značka C 5a – „Sněhové řetězy“. Ta přikazuje jejich nasazení na dvě hnací kola, tedy u předního náhonu dopředu. Jízda s řetězy má svá pravidla: rychlost by neměla překročit 50 km/h a po přejezdu na holý asfalt je nutné je sundat, aby se nepoškodila kola ani vozovka.
Textilní návleky mohou posloužit jako nouzová pomoc, ale podle výkladu dopravních předpisů nesplňují povinnost při značce „Sněhové řetězy“. Proto je vhodné mít klasické kovové řetězy alespoň v záloze.
Jak se rozjet, když vůz uvízne
Když přední kola hrabou a auto se nehne, je důležité nepanikařit a nepřidávat prudce plyn. Nejprve je třeba odházet sníh před koly, srovnat volant a podložit hnací kola pískem, stelivem nebo koberečkem. Rozjezd má být pomalý a plynulý, aby se kola „chytila“.
Z praktických doporučení RAC vyplývá, že krátké pohupování vpřed a vzad lze použít jen v nejhorším případě. Přetěžuje převodovku i spojku. Lepší je vytvořit si pevný podklad pod koly a pak plynule vyjet. Po vyproštění vozu nezapomenout znovu aktivovat trakční systém.
Kdy může být 4×4 naopak nevýhodou
Těžké SUV má sice více záběrových kol, ale také vyšší hmotnost. V případě kluzkého kopce se tak snadněji „sveze“ po povrchu, zatímco lehká Škoda Fabia nebo jiný vůz s předním náhonem se díky motoru nad přední nápravou lépe „zakousne“ do sněhu. Fyzika přenosu hmotnosti tu hraje významnější roli než samotný počet hnaných kol.
Navíc platí, že ani čtyřkolka nezachrání vůz, který má opotřebované nebo nevhodné pneumatiky. Rozdíly v brzdné dráze mezi kvalitními zimními a celoročními gumami mohou být na sněhu i několik desítek metrů, jak ukazují testy ADAC.
Shrnutí pro cesty do hor
Řidič, který zvládne jemnou práci s plynem, udržuje si předepsaný tlak v pneumatikách a nepodceňuje výbavu, dokáže se i s běžným vozem s předním pohonem dostat dál, než by čekal. Klíčem je plynulost, trpělivost a příprava.
Důkazem je i fakt, že na horách pravidelně slouží stovky běžných aut dopravních služeb, které vozí turisty i zboží. Zvládnou to proto, že mají dobré obutí, řetězy po ruce a řidiče, který ví, jak využít fyziku ve svůj prospěch.
Zdroje: Policie ČR; BESIP, Autojournal
