Je rozhodnuto: Stovky Čechů budou mít letos Vánoce už 1. října. Na dárky tak zbývá posledních pár dní

Jako Češi máme mnoho typických tradic týkajících se slavení vánočních svátků. Vánoční atmosféru se nám sice obchodní domy a servery snaží navodit už v průběhu podzimu, ten pravý vánoční čas však nastává obvykle až s příchodem adventu. Tedy čtyři neděle před samotnými Vánocemi. Tradice se však stát od státu liší. Snad největší odklon od tradičního slavení Vánoc zavedla v minulých letech Venezuela, kde se nyní slaví Vánoce už od října. Češi žijící v jihoamerické zemi tak mohou s oslavou Vánoc začít o dva měsíce dřív, než my ve střední Evropě.

Prezident Venezuely Nicolás Maduro se rozhodl narušit obvyklý vánoční režim a už v covidovém roce 2020 posunul začátek Vánoc na polovinu října. Letos venezuelský vůdce oznámil začátek předvánočních oslav už 1. října, údajně proto, aby do země přinesl trochu „radosti“ v době, kdy roste napětí ve vztazích se Spojenými státy. Pro nás Evropany je to těžko pochopitelný krok, ale ani mnoho občanů Venezuely se s tímto krokem neztotožňuje a vidí za ním pouze Madurův politický populismus.

Češi ve Venezuele

Česká stopa v jihoamerické Venezuele je překvapivě silná. Vznikla zde poměrně výrazná komunita českých imigrantů po druhé světové válce. Známým českým obyvatelem Venezuely byl například hudebník, právník a pedagog Emil Friedman. V roce 1950 žilo v zemi asi 1200 Čechů. Další vlna imigrace do jižní Ameriky nastala po roce 1968.

Podle Ministerstva zahraničí by dnes mělo žít ve Venezuele kolem 500 českých expatů, tedy lidí, kteří dlouhodobě žijí a pracují mimo svoji domovskou zemi.

Vánoce jako nástroj politiky

Nicolás Maduro, prezident Venezuely, využil předčasného zahájení Vánoc v průběhu své vlády v zemi už několikrát. Na svoji pozici nastoupil po Hugo Chávezovi. V posledních desetiletích se Venezuela potýká s extrémní inflací a nedostatkem potravin nebo elektřiny. Klesající životní úroveň v zemi vede nespokojené obyvatelstvo k protivládním protestům, které často končívají násilnými konflikty. Ve vztahu k Madurově vládě se mluví i o zmanipulování voleb, kterým si měl současný prezident pomoci k zachování své funkce.

Svátek Vánoc pak politický lídr Venezuely aktivně využívá ve svůj prospěch. Posouvá datum zahájení vánočních svátků o několik měsíců dřív, aby tím obyvatelstvo uklidnil a rozveselil. O efektivitě takového tahu se lze pouze dohadovat. Ve vánočním čase stát však více podporuje obchod a kulturu nebo rozdává bonusy pro veřejné zaměstnance, což alespoň část Venezuelanů pozitivně vnímat může.

Maduro často prohlašuje, že zavedením předčasných Vánoc se snaží vyjádřit poděkování občanům Venezuely, aby mohli o něco dříve slavit svátky klidu a míru. Paradoxní povaha takového jednání nenechává klidné představitele církve ve Venezuele ani zahraniční politiky. Madurův režim totiž aktivně potlačuje své politické odpůrce, které neváhá uzavírat do speciálně zřízených věznic. Takové jednání se s pravým duchem Vánoc shoduje jen stěží, ať už vánoční čas trvá sebevíc dlouho.

Odlišný čas Vánoc

Státem nařízené předčasné oslavy Vánoc většina obyvatel státu vnímá s rezervou. Reálně se podzimní zahájení vánočního času projevuje výzdobou státních budov a pořádáním státních akcí s vánoční tematikou. Samotná oslava Vánoc v rodinách Venezuelanů probíhá ale obvykle v klasických termínech 24. a 25. prosince.

Venezuela ovšem není jedinou zemí, kde se Vánoce slaví v jiném termínu, než jsme zvyklí my Češi. Zejména oblast východní Evropy, která se řídí juliánským kalendářem, oslavuje narození Ježíše Krista až 7. ledna. V té době už většina světa oslavu Vánoc dávno absolvovala. Rozdíl je daný použitím odlišného kalendáře, juliánský kalendář totiž je proti gregoriánskému kalendáři posunutý o 13 dní. Lednové Vánoce se tak slaví například v Rusku, Gruzii, Makedonii, Srbsku, Černé Hoře či na Ukrajině.

Zdroje: Newser.com; Edition.cnn.com; English.radio.cz; Zoom.iprima.cz