K čemu slouží malá dírka vedle fotoaparátu na zadní straně mobilního telefonu? Většina Čechů netuší, že existuje, přitom je mimořádně užitečná

Každý z nás drží mobilní telefon v ruce nesčetněkrát denně. Fotíme, telefonujeme, píšeme zprávy nebo jen tak brouzdáme po internetu. Přesto na něm často přehlížíme detaily, které jsou doslova přímo před očima. Typickým příkladem je malá dírka vedle fotoaparátu na zadní straně telefonu.

Na první pohled si ji mnozí lidé spletou s částí fotoaparátu, s designovým prvkem nebo s něčím, co patří k čočkám kamery. Avšak právě tahle nenápadná maličkost má větší význam, než by se zdálo. Většina Čechů vůbec netuší, k čemu slouží, a přitom bez ní nefunguje telefon tak, jak jsme zvyklí.

Bez této drobnosti by vás lidé špatně slyšeli

Na zadní straně mobilního telefonu, hned vedle fotoaparátu, se nachází drobná dírka, které si většina lidí nikdy pořádně nevšimla. Mnozí ji považují za součást designu nebo za něco, co souvisí s objektivem fotoaparátu. Ve skutečnosti ale tahle nenápadná tečka hraje mnohem důležitější roli, než by se mohlo zdát. Je v ní ukrytý takzvaný sekundární mikrofon, který se stará o to, aby zvuk z telefonu zněl čistě a srozumitelně i ve chvílích, kdy kolem panuje hluk.

Sekundární mikrofon není na rozdíl od toho hlavního určený k tomu, aby snímal váš hlas. Jeho úkolem je zachycovat zvuky okolního prostředí, šum dopravy, vítr, hluk v kavárně nebo na ulici. Telefon pak díky speciálnímu softwaru dokáže odlišit, co má zaznít nahlas a co je jen rušivý zvuk na pozadí. Výsledkem je hovor nebo nahrávka, kde je dobře slyšet hlas, ale ruchy v okolí téměř zaniknou.

Dnes ji má většina telefonů

Většina moderních telefonů je dnes vybavena dvěma nebo i více mikrofony. Jeden je umístěn u úst, tedy dole na těle telefonu, a druhý,  právě onen drobný otvor vedle fotoaparátu, je na zadní straně. Při hovoru snímá hlavní mikrofon váš hlas a sekundární mikrofon poslouchá vše ostatní. Software uvnitř telefonu analyzuje oba signály, a co z jednoho mikrofonu chybí a z druhého přebývá, dokáže „odmazat“.

Výsledek se nejvíce pozná při hovoru v rušném prostředí. I když stojíte u silnice nebo jedete v tramvaji, druhá strana slyší váš hlas jasněji, než by tomu bylo bez této technologie. Stejně tak videa nebo hlasové zprávy zní lépe, protože v nich není slyšet tolik rušivého šumu.

Potlačení šumu má překvapivě dlouhou historii

Technologie, na které jsou dnešní sekundární mikrofony postavené, mají kořeny už ve 30. letech minulého století. Tehdy byly poprvé patentovány principy využití zvukových vln obrácené fáze k tomu, aby se odstranily nežádoucí tóny. Postupně se začala tato technologie uplatňovat v letectví a v armádě. V padesátých letech se tzv. noise‑cancelling mikrofony objevily v přilbách pilotů nebo v komunikačních systémech tanků.

Do běžného spotřebitelského světa se technologie dostala až s rozvojem chytrých telefonů. Prvními značkami, které ji začaly zavádět, byly například Samsung, Apple nebo Google, které kolem roku 2010 vybavily své modely pokročilými audio procesory a druhým mikrofonem. Od té doby se tato technologie stala standardní výbavou většiny smartphonů a už si bez ní telefony ani neumíme představit.

Za špatný zvuk si často můžete sami

Občas se stane, že se mikrofon ucpe prachem nebo drobnými nečistotami. Někdy ho nechtěně zakryje i ochranný kryt, který není dobře navržený. A najednou je hovor horší, zvuk zní divně a nahrávky nejsou tak kvalitní. Je proto dobré na tuhle maličkost občas mrknout.

Pokud se tam přece jen dostane prach, dá se jemně očistit, třeba měkkým štětečkem nebo fouknutím. A při výběru krytu se vyplatí podívat, jestli otvor mikrofonu zůstává odkrytý. Tím se dá předejít tomu, že se kvalita zvuku zbytečně zhorší.