Při srážce neutronových hvězd vznikl tellur. Jedná se o extrémně vzácný prvek, vzácnější než platina
Sledovat v Google Zprávách
Astronomové pozorovali extrémně jasné vzplanutí gama, klasifikované jako GRB 230307A, které vzniklo při srážce neutronových hvězd. V následcích exploze vědci spatřili velmi vzácný prvek, který vrhá další světlo na to, jak vznikají těžké prvky.
Výbuch s názvem GRB 230307A byl pozorován mnoha dalekohledy, včetně vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST). Jedná se o druhé nejjasnější vzplanutí gama záření pozorované za více než 50 let pozorování. Bylo asi 1 000krát jasnější než typické gama vzplanutí a trvalo asi 200 sekund, píše portál Wion.
Vědci určili, že kilonova vznikla srážkou dvou neutronových hvězd. Kilonovy jsou extrémně vzácné. Tento typ exploze je velmi rychlý a materiál z exploze se také rychle rozpíná. Jak se celý oblak rozpíná, hmota se rychle ochlazuje a vrchol jejího světla se stává viditelným v infračervené oblasti.
Mega-Kilonova schuf schwere Elemente, Zweithellster je dokumentierter Gammastrahlenausbruch erzeugte Tellur, Iod, Selen und Wolfram. Die Kollision zweier Neutronensterne gilt als Syntheseort für die schwersten Elemente im Kosmos.
— F. Mosel? (@friedhelm_mosel) October 28, 2023
nasa pic.twitter.com/9GOR1lbgn1
Vedlejšími produkty srážek neutronových hvězd mohou být krátké gama záblesky, které trvají méně než dvě sekundy. Dlouhá vzplanutí gama naopak mohou trvat několik minut a obvykle jsou spojena s explozivní smrtí masivní hvězdy. Exploze GRB 230307A trvala přibližně 200 sekund, což jej řadí do kategorie dlouhých vzplanutí gama.
Vznik prvků
S využitím mimořádných možností teleskopu JWST astronomové identifikovali tellur – na Zemi velmi vzácný prvek, vzácnější než platina. Vědci se domnívají, že v oblaku hmoty vyvrženém během exploze budou přítomny i další prvky těžší než železo, například jód nebo thorium, které jsou nezbytné pro vznik a vývoj života. Ačkoli se již dlouho předpokládá, že splynutí neutronových hvězd je ideální „továrnou“ na vznik některých vzácnějších prvků, mnohem těžších než železo, dosud pro to neexistovaly žádné pevné důkazy. Až dosud.
- Jen něco málo přes 150 let poté, co Dmitrij Mendělejev sepsal periodickou tabulku prvků, můžeme díky Webbovu teleskopu konečně začít zaplňovat některé mezery v chápání toho, kde to všechno vzniklo, uvedl Andrew Levan z Radboudovy univerzity.
Vědci se nyní snaží zjistit něco více o tom, jak probíhá fúze neutronových hvězd a jak tyto silné exploze pohánějí vznik prvků.
Zdroj: Wion
Nejnovější články
- Je konec: Legendární švédská automobilka po 75 letech končí prodejem posledních vyrobených aut
- Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový
- Největší pták historie byl velký jako malý slon a žil ještě před „pár lety“
- Jeden z nejúspěšnějších seriálů Netflixu je zpět a okamžitě se vyšvihl na 1. místo žebříčku sledování
- Věděli jsme, že tyto stromy jsou velmi staré. Ale sotva jsme si dokázali představit, že mohou dosáhnout věku 4 000 let
- V tichomoří se vytvořila obrovská skvrna. Může mít drtivý dopad na celý svět
- Dvě supermoderní stíhačky se srazily během letecké show v USA. Vše zachytila kamera
- Dva evropské státy plánují sloučení a vznik nového superstátu
- Pouhé 2 hodiny autem od Prahy se nachází středověké město, které nemá ve střední Evropě obdoby
- V krkonošském lese bylo nalezeno 598 zlatých mincí v hodnotě přes 7,5 milionu korun
