Webbův vesmírný teleskop odhalil nejvzdálenější složité organické molekuly ve vesmíru

Vědci objevili složité organické molekuly v galaxii vzdálené více než 12 miliard světelných let od Země – v nejvzdálenější galaxii, v níž lidstvo mělo možnost tyto molekuly, představující nejstarší formy života, pozorovat.

Díky možnostem nedávno vypuštěného vesmírného dalekohledu Jamese Webba a náročným analýzám výzkumného týmu poskytuje nová studie zásadní vhled do složitých chemických interakcí, které probíhaly v prvních galaxiích v raném vesmíru, píše CNN.

Profesor astronomie a fyziky Joaquin Vieira na University of Illinois Urbana-Champaign a postgraduální student Kedar Phadke spolupracovali s výzkumníky z Texas A&M University a mezinárodním týmem vědců, aby rozlišili infračervené signály generované některými hmotnějšími a většími prachovými zrny v galaxii a signály nově pozorovaných molekul uhlovodíků. 

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

„Tento projekt začal, když jsem na postgraduální škole studoval těžko zjistitelné, velmi vzdálené galaxie zakryté prachem,“ řekl Vieira. „Prachová zrnka pohlcují a znovu vyzařují přibližně polovinu hvězdného záření produkovaného ve vesmíru, což způsobuje, že infračervené světlo vzdálených objektů je extrémně slabé nebo nedetekovatelné pozemními teleskopy.“

V nové studii využil JWST (James Webb Space Telescope) při pozorování zajímavý jev, který vědci nazývají „přírodní lupa“ – jev zvaný gravitační čočkování. „K tomuto zvětšení dochází, když jsou dvě galaxie z pohledu Země téměř dokonale vyrovnané za sebou a světlo z galaxie v pozadí je deformováno a zvětšeno galaxií v popředí do tvaru prstence, známého jako Einsteinův prstenec,“ uvedl Vieira.

Objekt SPT0418-47 se nachází 12 miliard světelných let od Země, což odpovídá době, kdy byl vesmír starý necelých 1,5 miliardy let, tedy asi 10 % jeho současného stáří, uvedli vědci. 

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

„Předtím, než jsme měli přístup ke kombinovanému výkonu gravitačního čočkování a JWST, jsme nemohli vidět ani prostorově rozlišit skutečné pozadí galaxie přes všechen prach,“ uvedl Vieira. 

Spektroskopická data z Webbova teleskopu naznačují, že zakrytý mezihvězdný plyn v objektu SPT0418-47 je obohacen o těžké prvky, což naznačuje, že tato generace hvězd již zanikla. Konkrétní sloučenina, kterou vědci detekovali, je typ molekuly nazývané polycyklický aromatický uhlovodík.

Na Zemi se tyto molekuly vyskytují ve výfukových plynech spalovacích motorů nebo lesních požárů. Protože se tyto organické molekuly skládají z uhlíkových řetězců, jsou považovány za základní stavební kameny nejstarších forem života.

Čtěte také

Evropa dává sbohem americkému GPS: Evropský navigační systém je konečně hotový

19. 5. 2026

Zdroj: CNN, Nature