30. 6. 2022 9:24

Obří sluneční skvrna se za 24 hodin zdvojnásobila a míří přímo na Zemi

Obří sluneční skvrna se zvětšila na dvojnásobek velikosti Země, během 24 hodin zdvojnásobila svůj průměr a míří přímo na nás, jak uvádí server Live Science.

Sluneční skvrna s názvem AR3038 se od neděle 19. června do pondělní noci 20. června zvětšila na 2,5násobek velikosti Země. V tuto chvíli činil její průměr zhruba 31 900 kilometrů. Poté pak zůstala skvrna Země zůstane v hledáčku sluneční skvrny ještě několik dní.

Ovlivnilo to nějak Zemi?

Ač by se mohlo zdát, že by nás to mohlo nějak ovlivnit, není tomu tak. Obří sluneční skvrna je méně děsivá, než by se mohlo zdát, jelikož erupce, které vyprodukuje, patří do třídy M. Třída M pak zahrnuje erupce, které obvykle způsobují krátké výpadky rádiového vysílání, které ovlivňují polární oblasti Země, a menší radiační bouře.

Čtěte také

Některé České restaurace trestají nedojedená jídla poplatkem. Kdo nedojí, připlatí si

21. 5. 2026

Pokud se sluneční skvrna vytvoří v blízkosti slunečního rovníku, tak jako AR3038, trvá jí zhruba dva týdny, než se vydá na cestu přes Slunce tak, aby již nebyla obrácena k Zemi. To tedy znamená, že nyní je skvrna již výrazně ve druhé polovině své cesty, stále však v hledáčku Země.

Erupce třídy M jsou poměrně běžné

Jak uvedl zmíněný web, skvrna AR3038 má nestabilní magnetické pole ‚beta-gama‘, které ukrývá energii pro sluneční erupce třídy M (střední velikosti), a je přímo obrácena k Zemi. Erupce třídy M jsou nejběžnějším typem slunečních erupcí.

Obvykle se děje to, že když středně silná anebo silná sluneční erupce zasáhne horní vrstvy zemské atmosféry, rentgenové a ultrafialové záření erupce ionizuje atomy. Následkem toho je znemožněn odraz vysokofrekvenčních rádiových vln a vznikne tzv. rádiový výpadek.

Čtěte také

Ukrajina tak dlouho žádala USA o zbraně dlouhého doletu, až se je naučila vyrábět sama

20. 5. 2026

Tyto rádiové výpadky jsou potom viditelné nad těmi oblastmi Země, které jsou během erupce osvětleny Sluncem. A i výpadky mají svou klasifikaci, od R1 do R5 podle vzestupné závažnosti.

Síla slunečních bouří

V dubnu a květnu letošního roku způsobily dvě sluneční erupce výpadky R3 nad Atlantickým oceánem, Austrálií a Asií. Zatím největší sluneční bouří, jakou jsme kdy v novodobé historii zaznamenali, byla tzv. byla Carringtonova událost z roku 1859. Při této erupci se uvolnilo zhruba tolik energie jako při výbuchu 10 miliard jednomegatunových atomových bomb.

Došlo k usmažení telegrafních systémů po celém světě a polární záře byla tehdy jasnější než světlo Měsíce v úplňku. Viditelná byla až z Karibiku. Kdyby k podobné události došlo dnes, způsobila by bilionové škody a vyvolala rozsáhlé výpadky proudu. To ale v případě AR3038 nehrozí.

Čtěte také