Vědci byli 188 let klamáni: Pravda o kobře královské odhalena
Biologové musí přepsat staleté učebnice. Vše, co si dlouhé roky mysleli o kobře královské, je lež. Další studie potvrdila teorii, kterou se vědci poprvé zabývali už v roce 2021. Po 188 letech je tak třeba změnit způsob, jak tohoto hada vnímáme.
Kobra královská (latinsky Ophiophagus hannah) je jedovatý had obývající jižní a jihovýchodní Asii. S délkou, která výjimečně může přesáhnout až 5,85 metru, je považována za nejdelšího jedovatého hada na světě. Její zbarvení se mění podle prostředí – od téměř černé přes šedou až po různé odstíny zelené, zatímco břicho má vždy světlejší. Specializuje se na lov jiných hadů, nemá však problém ani s kanibalismem a pojídáním zástupců svého vlastního druhu.

Brutální zabiják
Unikátností kobry královské je její mateřská péče – jako jediný had totiž staví hnízdo. Samice klade 14 až 43 vajec, přičemž mladí hadi se líhnou po 51 až 100 dnech a měří 48 až 65 cm. Od narození jsou plně samostatní a okamžitě se vydávají na lov.
Při ohrožení kobra vzbuzuje respekt zvedáním přední části těla, roztažením krčního límce, nafukováním těla a syčením. Lidem se spíše vyhýbá, v případě ohrožení ale dokáže zaútočit ze vzdálenosti několika metrů, a to i v případě, že se zdroj nebezpečí ukrývá vysoko na stromě. Napadá skutečně brutálně; do oběti vstříkne velké množství jedu a poté zůstává ještě nějakou chvíli zakousnutá. Navzdory vysoké toxicitě je ale úmrtnost po útoku kobrou u lidí nižší, než by se očekávalo.
Kobra královská v posledních letech ztrácí své přirozené prostředí, proto je v mnoha zemích chráněná. Pro Indy představuje národního hada, který se objevuje v mnoha legendách.
Kobra královská není jediná
Kobra královská byla dlouhé roky považována za jediný druh monotypického rodu Ophiophagus. Laicky řečeno – byla ve své kategorii osamocená a neměla žádný poddruh. I když nese označení kobra, biologové ji nezařazovali do rodu Naja jako ostatní kobry.
Výzkum vedený vědcem P. Gowrim Shankarem a publikovaný v roce 2021 poprvé vyjádřil revoluční teorii, že kobra královská není jediná, ale existují nejspíše čtyři nezávisle se vyvíjející a geograficky oddělené linie kobry královské, které se od sebe významně liší vzhledem, chováním i DNA. Na pohled je lze od sebe rozeznat odlišným zbarvením, rozdílná je i jejich toxicita nebo způsob, jak se starají o hnízda s nakladenými vejci.
Potvrzuje to i nejnovější studie, za kterou stojí znovu tým okolo Shankara. Ta zkoumala 153 hadích exemplářů včetně jejich kosterních vzorků a odhalila, že se hadi od sebe liší nejenom geneticky, ale také odlišnými vzory na šupinách.

Hadi v ohrožení
Nové poddruhy kobry královské zatím nejsou zakotveny v české taxonomii, přeložit je ale můžeme třeba následovně: severní kobra královská (Ophiophagus hannah), sundská kobra královská (Ophiophagus bungarus), západoghátská kobra královská (Ophiophagus kaalinga) a luzonská kobra královská (Ophiophagus salvatana). Pojmenování odkazují na specifické oblasti, které tyto poddruhy obývají. Nejzranitelnějšími druhy jsou kobry z indického pohoří Západní Ghát a z filipínského ostrova Luzon, které jsou ohroženy změnou klimatu či přírodní katastrofou a následnou ztrátou svého přirozeného prostředí.
„Doufáme, že jejich status jedinečných regionálních zástupců ikonického rodu inspiruje místní obyvatele k hrdosti namísto odporu a strachu,“ píšou autoři studie, která vyšla v European Journal of Taxonomy.
Průlom ve výzkumu tohoto hada by mohl přispět i k vývoji nových protijedů. Dosud existuje pouze jeden univerzální.