Archeologové nalezli lidské stopy, které boří zavedené teorie o evoluci člověka

Archeologický tým objevil na řeckém ostrově Kréta stopy, které vyvolávají značné kontroverze ve vědecké komunitě. Otisky nohou staré přibližně 5,7 milionu let zpochybňují zavedené teorie o tom, že lidská evoluce probíhala výhradně v Africe. Tento objev naznačuje, že předci moderního člověka se mohli pohybovat i na území dnešní Evropy mnohem dříve, než jsme si doposud mysleli.

Fosilní otisky objevené na lokalitě Trachilos na Krétě mají unikátní lidské rysy, které se vymykají dosavadním poznatkům. Velký palec je v linii s ostatními prsty, což je charakteristický znak moderního člověka. Na rozdíl od stop primátů chybí boční orientace palce, která je typická pro šimpanze nebo gorily. Kromě toho lze na stopách rozeznat typickou „kouli“ chodidla v přední části, která u opic chybí.

Podle vědců, včetně profesora Pera Ahlberga z Uppsalské univerzity, jsou tyto stopy jedním z nejstarších důkazů bipedální chůze (chůze po dvou nohách). „Tvar a anatomie těchto stop jasně naznačují, že patřily homininům, což zásadně mění náš pohled na raný vývoj člověka,“ uvedl Ahlberg.

Stopy byly nalezeny v písčitém terénu, pravděpodobně na břehu říční delty nebo na mořském pobřeží. Na rozdíl od známých stop z Laetoli v Tanzanii, které jsou staré 3,7 milionu let a byly vytvořeny v sopečném popelu, jsou stopy z Trachilos téměř o dva miliony let starší a dokazují přítomnost homininů na evropském kontinentu v době, kdy se předpokládalo, že žili výhradně v Africe.

Datace a geologický kontext

Datace fosilních stop z Trachilos byla provedena pomocí analýzy sedimentárních vrstev, které obsahují fosilie mořských mikroorganismů zvaných foraminifery. Tyto mikroorganismy slouží jako spolehlivé indikátory stáří geologických vrstev. Klíčovým vodítkem byla také přítomnost sedimentů spojených s messinskou salinitní krizí, kdy se před 5,6 milionu let Středozemní moře částečně vysušilo.

V této době Kréta nebyla ostrovem, ale byla propojena s pevninskou Evropou. Tato skutečnost naznačuje, že hominini mohli migrovat mezi Afrikou a Evropou mnohem snadněji, než se dosud předpokládalo. V období pozdního miocénu (před 7 až 5 miliony let) byla oblast Středozemí pokryta savanami a nebyla zablokována nehostinnou Saharou, která vznikla až později.

Souvislosti s jinými objevy

Objev na Krétě přichází v návaznosti na další nálezy, které zpochybňují dosavadní teorie o lidské evoluci. V roce 2017 byly v Řecku a Bulharsku objeveny fragmentární fosilie druhu Graecopithecus, který je starý přibližně 7,2 milionu let. Tento druh, přezdívaný „El Graeco“, mohl být jedním z předků homininů, kteří zanechali stopy na Krétě.

Dosud se předpokládalo, že nejstarší hominini, jako je Sahelanthropus tchadensis (7 milionů let) nebo Ardipithecus ramidus (4,4 milionu let), pocházeli výhradně z Afriky. Tyto africké druhy vykazují znaky primitivních opic, například širší paty nebo laterálně orientovaný palec. Naproti tomu stopy z Trachilos mají zřetelně lidskou anatomii, což vyvolává otázky, zda hominini mohli vzniknout nezávisle na více místech současně.

Kontroverze a skeptické názory

Objev stop z Kréty vyvolal ve vědecké komunitě ostrou diskusi. Kritici poukazují na možnost, že stopy nemusí nutně patřit homininům, ale mohly být vytvořeny jiným druhem primátů, například gorilou. Profesor Matthew Bennett z Bournemouthské univerzity však upozorňuje, že žádný z dosud známých druhů primátů nevykazuje takovou podobnost s lidskou chůzí. „Stopy mají charakteristický tvar lidské nohy, včetně proporcí a postavení prstů. To není typické pro žádné známé primáty,“ uvedl Bennett.

Další námitkou je, že podobné rysy mohly vzniknout konvergentní evolucí, tedy nezávislým vývojem u různých druhů. Nicméně vědci upozorňují, že konvergentní evoluce obvykle nevytváří dokonale shodné znaky. Pokud by například stopy z Trachilos vykazovaly jiné charakteristiky, jako jsou drápy nebo jinak uspořádané prsty, mohlo by to naznačovat jiný původ. Nic takového však nebylo nalezeno.

Dopad na teorii „Out of Africa“

Dosavadní teorie o lidském původu, známá jako „Out of Africa“, předpokládá, že hominini se vyvinuli v Africe a teprve po milionech let migrovali do ostatních částí světa. Objev na Krétě však tuto teorii výrazně zpochybňuje a naznačuje, že evropský kontinent mohl hrát v lidské evoluci mnohem významnější roli, než jsme si dosud mysleli.

„Tento objev přímo zpochybňuje zavedený narativ o evoluci člověka a pravděpodobně povede k zásadním revizím našeho pohledu na původ lidského rodu,“ řekl profesor Ahlberg. Zůstává otázkou, zda vědecká komunita přijme fosilní stopy jako důkaz přítomnosti homininů v Evropě v době pozdního miocénu.

Budoucnost výzkumu

Další výzkum na lokalitě Trachilos se zaměří na analýzu stop pomocí moderních technologií, jako jsou 3D skeny, které umožní detailnější studium jejich anatomie. Výzkumný tým také plánuje rozsáhlejší průzkum okolních sedimentů, aby získal další fosilie, které by mohly potvrdit přítomnost homininů v Evropě.

Objev fosilních stop na Krétě přináší nové otázky a výzvy. Pokud se potvrdí, že stopy skutečně patří homininům, bude nutné revidovat nejen geografické hranice lidské evoluce, ale také samotné základy našeho chápání toho, kde a jak vznikl lidský rod. Tento objev tak může být jedním z nejzásadnějších kroků k pochopení naší dávné minulosti.